Komule (Buddleia, syn. Buddleja i Buddleya), které se také lidově říká tibetský šeřík nebo letní šeřík, nepřitahuje jen pozornost lidí. Kolem kvetoucích keřů se shromažďuje mnoho hmyzu – čmeláci, včely, brouci, pestřenky, ale zejména motýli (proto také další pojmenování motýlí keř). Díky silné vůni se hmyz ke keři slétává z celého širého kraje. Právě vůně a velké květní laty komule vzbuzují představu šeříků, které jsou ovšem v létě už dávno odkvetlé. S šeříkem není komule ani vzdáleně příbuzná. Je jediným u nás pěstovaným rodem z exotické čeledi Buddleiaceae, zatímco šeřík patří mezi rostliny olivovité (Oleaceae).

Pokud pomineme méně známé a u nás dosti choulostivé komule zakrslé nebo žlutokvěté, máme možnost vybírat ze dvou vzájemně dosti odlišných druhů. Komule střídavolisté a Davidovy. V tomto článku si přiblížíme první z těchto dvou druhů.

Trpká vůně láká motýly

Komule střídavolistá (Buddleja alternifolia) pochází ze severozápadní Číny. Keř je vysoký 2 až 4 m a také tak široký. Habitus je rozložitý, tenké větvičky převislé. Kopinaté listy jsou střídavé, 3 až 9 cm dlouhé. Větvičky jsou v červnu až červenci obaleny mnoha asi 1 cm velkými, trpce vonícími květy barvy lila. Kvete ve svazečcích po celé délce loňských větviček. Plod, stejně jako u následujícího druhu, je suchá tobolka.

Pěstování

Keř můžeme dobře pěstovat v nížinách i na pahorkatinách. Proti vymrznutí je odolnější než následující druh. Také na půdu je komule střídavolistá nenáročná, stačí jí běžná hlinitá zahradní půdu, slabě kyselá až zásaditá. Místo pro ni vybereme na slunci, raději sušší než přemokřené.

Výsadba

Nejlépe rostlina vynikne u zdí nebo na okraji travnaté plochy v místě, kde přechází do výsadby keřů. Elegantně převislý růst se také výborně uplatní na svazích a terasách. Rostlina vynikne při solitérním umístění, od jiných keřů udržujeme odstup minimálně dvou metrů. Kupujeme již větší kontejnerované sazenice. Vhodná doba pro výsadbu je jak na jaře, tak na podzim.

Péče a rozmnožování

U vzrostlých keřů stačí běžné prořezávání nejstarších větví. Druh totiž kvete na dvouletém dřevě, a pokud bychom jej radikálně seřezali až k zemi, připravili bychom se v tom roce o květy. Bylinné řízky odebíráme v létě, a pokud jim zajistíme náležité přistínění a stálou vlhkost, snadno zakoření i na zahradě ve směsi rašeliny a písku. Můžeme použít i některý stimulátor ve formě pudru.