Koniklece patří k nejkrásnějším jarním květinám

Koniklece na zahradě: pěstování v záhonu, na skalce, množení semeny

Na zahradě můžeme pěstovat pestré křížence i botanické druhy půvabných konikleců. Jejich jarní květy jsou okouzlující, je však třeba dobře znát jejich nároky.

Zatímco v přírodě vyrůstají květy na rostlinách často jednotlivě, na zahradě není výjimkou, že dokáže stejný druh vytvořit na jediné rostlině desítky květů. To chce ovšem čas a hlavně dobře vybrané místo.

Pěstování

Druhy lze z pěstitelského hlediska rozdělit do dvou skupin

Koniklece velkokvětý, slovenský, luční a zahradní hybridy tvoří první skupinu:

  • Pro pěstování vyžadují plné slunce.
  • Stanoviště by mělo být dobře drenážované a půdu s přídavkem mletého vápence.

Pokud se pokusíme uchovat na zahradě druhy další skupiny, kam patří pěstitelsky náročné koniklece jarní a bílý a další vzácné horské druhy, je třeba vybrat místo s lehkým zastíněním, stálou vlhkostí a půdu vylepšit rašelinou, aby půdní reakce byla kyselá. Půda musí obsahovat jen málo živin; hlavně nesmí být přehnojená dusíkem.

Koniklec otevřený pak stojí někde uprostřed mezi oběma skupinami. Je poměrně nenáročný, ovšem vyžaduje nevápenité půdy.

Nákup a výsadba

Mladé rostliny obvykle nakoupíme kvetoucí v zahradnictvích zaměřených na pěstování skalniček nebo na výstavách alpínek. Máme tak jistotu v druhu i v barvě.

Koniklece jsou vhodné byliny pro nádobové celoroční venkovní pěstování.

  • Koniklece nesázíme mezi bujně rostoucí trvalky či dřeviny, které by je utiskovaly. Vhodným sousedem může být např. hlaváček jarní.
  • Doporučuji vysazovat druhy a křížence se stejnými nároky pohromadě, čímž jim značně prodloužíme dobu květu.
  • Při výsadbě na skalce i mezi jednotlivými konikleci zachováváme vzdálenost alespoň 40 cm, protože přesazování větších rostlin je riskantní. Dbáme na to, aby voda nezatékala do středu listové růžice, což by mohlo být příčinou náhlého úhynu.

Péče

  • Zpočátku je potřeba slabé rostliny pravidelně zalévat, později jen horské a severské druhy.
  • Po odkvětu odstraníme většinu květů. Nažky jsou ozdobné, ale větší tvorba semen by rostliny příliš vysilovala.
  • Pokud nejde o koniklec jarní, zkrátíme na podzim odumřelé listy, protože brzy z jara by se mohla rašící poupata snadno vylomit.
  • Koniklece jsou u nás dostatečně mrazuvzdorné, proto je většinou není třeba přes zimu chránit.
  • Při pletí postupujeme opatrně, abychom nepoškodili kořeny.
  • Hnojení, organické ani minerální nepoužíváme.

Koniklece neohrožují choroby ani škůdci, jen myši někdy vykusují rašící poupata.

Množení

Rozmnožit koniklece vyžaduje trochu více pozornosti, než je tomu u mnoha jiných trvalek. Dělení trsů je nejisté a riskantní, zato výsevy jsou docela snadné, pokud dáme pozor na několik okolností. Ačkoliv semena s chmýřím rychle dozrávají a snadno se ve větru rozletí, nesmíme je sklízet zelená, dužnatá a tedy nezralá. Pokud má rostlina příliš mnoho nažek nebo pokud vytváří za teplého počasí poslední opožděné květy, nemusí být semena vůbec vyvinuta a sít pouhé chmýří nemá smysl.

Pěstování koniklece ze semen

  • Semena vyséváme po desítkách do kontejneru ihned po dozrání (v květnu a v červnu) asi 1 cm hluboko do lehké půdy, jež je směsí rašeliny a písku.
  • Kontejnery zapustíme do půdy do polostínu a pravidelně je jemně zaléváme.
  • Většinou začnou koniklece klíčit už koncem léta v roce výsevu, ale semenáčky se objevují i později.
  • Po dvou letech počátkem podzimu pozorně oddělíme jednotlivé rostliny a již samostatně je vysadíme zase do kontejnerů.

Půdu u druhů výše uvedené první skupiny obohatíme o přídavek ornice i mletého vápence. Kvalitní sazenice je možno dopěstovat asi za tři roky.

Akční letáky