Už od dětství se jí obloukem vyhýbáme, aby nás nepopálila. Na zahradě ji mít nechceme, protože ji vnímáme jako něco, co se objevuje jen na neudržovaných prostranstvích. Kopřivu bychom ale rozhodně neměli odsuzovat jako otravný plevel.
Míváme tendenci přehlížet to, co máme přímo pod nosem. Je to i případ kopřivy, kterou vezmeme na milost maximálně do velikonoční nádivky nebo do čaje. Její využití je ale mnohem širší. Do doby, než se budeme moct těšit z našich oblíbených bylinek, jako jsou bazalka nebo dobromysl, ji můžeme místo nich použít při vaření. Její účinky ale ocení i naše pleť a vlasy… Ba co víc, vlákno kopřivy dvoudomé se dá využít jako textilní surovina. Nejstarší důkaz o jeho zpracování je 5000 let starý – ledovcový muž Ötzi měl letky šípů z peří připevněny tenkou, ale pevnou nití z vlákna kopřivy. Vyráběly se z ní pytle pro hospodářské účely, za první světové války dokonce i spodní prádlo. Doložené je taky její využití na výrobu papíru.
Kopřiva byla vnímána rovněž jako magická rostlina, používala se k čarování, mohla zlo přivolat, ale také mu zabránit. V Rusku se z kopřivy dodnes vyrábějí amulety, které mají svého nositele chránit před zlými silami. Ovšem nejvíce naši předci využívali léčivé schopnosti „žahavky“.
Při sběru kopřiv nezapomeňte na rukavice. Není totiž pravda, že nás požahání ochrání před revmatem
Léčí i procházka jarní přírodou
Asi každého z nás maminka po žahnutí kopřivou utěšovala: „Aspoň nebudeš mít revma.“ Lékaři však tuto pověru vyvracejí. Proč tomu lidé už od středověku věří a někteří vás i dnes budou přesvědčovat, že vás šlehání kopřivou zbaví bolesti kloubů? To se dá vysvětlit tím, že požahání vyvolá pálivou, svědivou až velmi bolestivou kožní reakci, která „přehluší“ revmatickou bolest kloubů. Je to ale dočasné, a navíc dost nepříjemné řešení. Jiné léčebné účinky „českého ženšenu“, kterých využívali naši předci, jsou ale pravdivé.
„Kopřiva má široké spektrum působnosti, její hlavní předností je očista krve a krvetvorba, konkrétně podporuje tvorbu červených krvinek,“ vyzdvihuje její hlavní sílu bylinkářka Markéta Svobodová (www.vasebylinkarka.cz). „Obsahuje mnoho vitaminů a minerálních látek, které tělu po zimě mohou chybět. Tímto nám dodává sílu, odstraňuje jarní únavu, posiluje nás. Navíc díky svým močopudným účinkům odstraňuje z těla nečistoty a může být přínosem i pro osoby trpící na ekzémy, lupénku atd. Dále má příznivý vliv na slinivku, slezinu, harmonizuje činnost vaječníků, jater, žlučníku,“ vyjmenovává mladá žena, která už jako malá ráda vařila z bylinek čaje a dnes se svým mužem nejen míchá čajové směsi, ale i vaří sirupy, louhováním v lihu z nich vyrábí tinktury, připravuje masti a kloktadla… K bylinkám se vrátila poté, co se celá rodina odstěhovala z Prahy na vesnici. „Uvědomila jsem si, že bylinky nás léčí hned dvakrát. Poprvé, když za nimi chodíme do přírody a nasáváme vůni lesů a luk, a podruhé, když si z nich uvaříme léčivý čaj či sirup,“ láká ke zdravotní jarní procházce.
Italové z kopřiv také vaří polévku (minestra di ortica), ale i těstoviny nebo rizoto
