Po internetu kolují historky o tom, jak sousedova jabloň léta neplodila, ale jakmile se do ní zatloukl rezavý hřebík, soused nestačil sklízet chutné šťavnaté plody. Železné hřebíky zatlučené do kmene nebo zakopané ke kořenům údajně dokážou navrátit k životu stárnoucí ovocné stromy, snížit zásaditost půdy, podpořit kvetení hortenzií i zbavit dřeviny chlorózy. Odkud se tato tvrzení vynořila a je na nich vůbec něco pravdy?
Předně je potřeba říci, že zatlučení rezavého hřebíku do kmene zdravého stromu by vám žádný sadař nedoporučil. Stejně jako u člověka může poranění o hřebík vyvolat otravu krve, tak i strom bude vystaven riziku infekce a může začít odumírat. Nehledě na to, že mechanické poškození pletiva je samo o sobě pro dřevinu šokem, ze kterého se bude dlouho vzpamatovávat.
Rezavé hřebíky mohou stromy zahubit.
Představa o stimulujících účincích hřebíků je založena na předpokladu, že rezavějící hřebíky dodají stromům železo, a zafungují tedy jako jakési hnojivo. Právě proto se také můžete dočíst o alternativě v podobě zakopání hřebíků do půdy ke kořenům. Ačkoli tento krok stromům zřejmě neublíží, na druhé straně jim ani nijak neprospěje.
Důvod najdeme v učebnicích chemie. Rez je tvořena oxidem železitým, který se nemůže do stromu a jeho okolí nijak uvolnit, protože není rozpustný ve vodě. Kdyby byl, stačilo by rezavý plot umýt vodou a vypadal by jako nový. Nicméně víme, že takhle to u rzi nefunguje.
Rezavý hřebík tedy stromu žádné železo nedodá. Stejně se to má také s měděnými mincemi, které prý máte zakopat do země, aby stromu dodaly měď, a ochránily ho tak před plísněmi a dalšími škůdci. Je pravda, že postřiky proti houbovým chorobám obsahují měď jako účinnou látku, měděné mince je však nahradit nemohou. Nehledě na to, že je v dnešní době budete už špatně shánět.
Zdroje: www.stuff.co.nz, laidbackgardener.blog
