Nejrozšířenější jsou klasické převislé muškáty (Pelargonium peltatum). Opravdové „královny“ mezi pelargoniemi jsou však královské muškáty, zvané též anglické – hybridy Pelargonium grandiflorum. Okouzlí krásou velkých, pestrobarevných květů a můžete je pěstovat i ve stromkové formě. Poradíme vám, jak na to.

Africké královny

Většina muškátů má domovinu v jižní Africe. Je známo kolem 250 botanických druhů rozdělených do několika skupin. První kříženci atraktivní skupiny tzv. královských neboli anglických muškátů vznikli právě v Anglii a od toho je odvozen i jejich název. Krásou květů své „normální“ příbuzné překonávají – květy mají drobné i velké až 5 cm, jednoduché i plné, v množství barev od sněhobílé, přes lososovou, růžovou, různé odstíny červené a fialové až po téměř červeně či fialově černou, mnohdy s nápadnou kresbou.

Jak pěstovat anglické muškáty

Tak jako mají i skutečné královny specifické požadavky a rozmary, mají i královské pelargonie oproti klasickým převislým muškátům řadu „vrtochů“ – vykazují zvýšené nároky na péči, jsou náchylnější na pěstitelské přehmaty a hůře snášejí umístění v ne zrovna ideálních podmínkách

Vhodné stanoviště

Při hledání vhodného místa nesmíte zapomenout na jihoafrický původ „rodičů“, takže musíte napodobit podmínky jejich domoviny. Královské muškáty milují teplo a slunce, avšak při celodenním slunečním úpalu a teplotách nad 25 °C se mohou popálit nebo přestanou tvořit nové květy. Také jim velmi prospívá čerstvý vzduch, nesnášejí ovšem déšť a vítr.

Zimování

V zimě potřebují královské pelargonie nízké teploty – optimálně mezi 10–15 °C. Ideálním místem pro královské pelargonie tak jsou zasklené, dobře větratelné, chladné zimní zahrady, verandy nebo zasklené balkony, ale i okenní parapety v ne příliš vytápěných místnostech orientovaných na východ či na západ.

Aby mohly pro jaro a léto založit velký počet květních pupenů, potřebují mít přes zimu nejen nízké teploty, ale i dostatek světla. Rostliny proto umístěte přímo u oken nebo u zasklených stěn zimních zahrad, neměly by být ani „skryté“ za jinými rostlinami, ani zastíněné závěsy. Pokud byste jim prodloužili krátké zimní dny přisvětlováním, např. úspornými zářivkami, můžete se dokonce z květů královských muškátů radovat i v zimě. Naopak vody spotřebují na chladném zimním stanovišti velice malo – po zálivce by měl být substrát pouze mírně vlhký a před další zálivkou jej nechte proschnout.

Zaštipování pro bohaté kvetení

Výhony v době vegetace pravidelně zaštipujte, rostliny se budou lépe rozvětvovat a bohatěji nakvétat. Nic se však nesmí přehánět – asi jednou za měsíc zaštipujte pouze konce větviček. Pokud byste výhony zaštipovali příliš intenzivně, květní pupeny se nestačí založit. Také odstraňujte odkvetlé květy.

Zálivka a hnojení

Chcete–li, aby pelargonie co nejdéle a co nejvíce kvetly, musíte se o ně pravidelně starat. V sezoně (asi od poloviny března do srpna) vyžadují pravidelnou zálivku (stále mírně vlhký substrát, nesmějí však stát trvale ve vodě, jinak jim začnou zahnívat kořeny a na listech se může tvořit plíseň šedá) a hnojení jednou týdně hnojivy s mikroprvky a zvýšeným obsahem draslíku.

Jak muškáty množit řízkováním

Na rozdíl od klasických převislých muškátů, které snadno zakoření i ve vodě, řízky královských pelargonií ponořené do vody většinou rychle uhnívají.

Královské muškáty se v domácích podmínkách rozmnožují téměř výhradně vegetativně – vrcholovými řízky. Nejlepší doba pro řízkování je přelom léta a podzimu, přibližně od začátku srpna do konce září.

  • Odstřihněte konce výhonů asi se třemi listy.
  • Řezné rány je dobré zasypat práškem z dřevěného uhlí a nechat je několik hodin zaschnout.
  • Poté můžete řízky sázet do vlhkého říčního písku nebo směsi písku s rašelinou v poměru 1:1.
  • Před výsadbou je dobré řízky ošetřit gelovým či práškovým stimulátorem zakořeňování.
  • Květináč s řízky umístěte na stanoviště bez přímého slunce, avšak s dostatkem rozptýleného světla a substrát udržujte mírně vlhký. Řízky není potřeba ničím zakrývat.

Pokud jste dodrželi správný postup, řízky asi za měsíc zakoření. Poté je přesaďte do květináčů s lehkým výživným substrátem (např. směs kompostové zeminy, písku a rašeliny v poměru 2:1:1) a s několikacentimetrovou vrstvou drenáže na dně. Příští rok se pak již můžete těšit z květů nových, vámi namnožených rostlin.

Jak vypěstovat stromkové muškáty

Anglické muškáty jsou velice vhodné i pro pěstování ve stromkové formě.

  • Na začátku března vyberte na sazenici muškátu nejdelší výhon, vyvažte ho k vhodné opoře a všechny ostatní výhony odstříhněte.
  • Až začnou výhonky na ponechaném kmínku růst, odštípněte všechny větvičky v jeho dolních dvou třetinách až čtyřech pětinách a nechte pouze výhony, které budou tvořit budoucí korunu.
  • Konce větviček tvořících korunku zaštípněte, aby se bohatěji rozvětvila.
  • Pokud začnou na kmínku vyrážet nové pupeny, ihned je vylomte.
  • Královským muškátům kmínky postupně zdřevnatí. Pokud jsou již dostatečně pevné, můžete oporu odstranit.

Co možná nevíte o pelargoniích

Pelargonie se v Evropě poprvé objevily již na konci 16. století. Jako první je začali pěstovat a šlechtit zahradníci v Holandsku a v 18. století byly muškáty rozšířené již v celé Evropě, a patřily mezi nejoblíbenější květiny.

Pelargonie jsou blízce příbuzné s kakosty. Obě dnes samostatné skupiny byly původně řazené do jednoho rodu Geranium a i dnes pelargonie mnohdy najdeme pod názvem geranium.

Pelargonie mají dokonce své „muzeum“. Již v roce 1978 je otevřela firma Pelargonia Fischer v Německu a návštěvníci se v něm mohou seznámit s více než 150 botanickými druhy a s asi 1200 kultivary muškátů.