Kříženců švestky a meruňky je dokonce více druhů, přičemž nejznámější a nejrozšířenější je právě plumcot, v němž jsou jednotlivé samostatné druhy zastoupeny polovinou genů.
Pak je ale také možné, zvláště v zahraničí, narazit na aprium, kde převažuje chuť i podoba broskve a pluot, kde je tomu naopak, navrch tedy má švestka. Pojďme se ale podívat na plumcot. Jak vlastně vznikl, jak vypadá a chutná a jak jej pěstovat?
Jak pečovat o peckoviny ukáže na youtubu video od ZAHRADA U KOŘENA:
Nejde o žádnou novinku
Jak bylo již uvedeno, jde o křížence s rovnoměrným zastoupením genetické výbavy, tedy polovina švestky a polovina meruňky. Od takového plodu můžeme čekat šťavnatost švestky, ale strukturu meruňky.
Jeho původ můžeme stopovat víc než sto let do minulosti, proto se za ta léta již nejen na trhu, ale i mezi pěstiteli, stihl usadit. Nejprve se tento hybrid pěstoval stále pod názvem švestka, ale s postupem zdokonalování a dělení chuti i struktury podle zastoupení obou “rodičů” bylo třeba novinky od sebe odlišit.
Mráz ji nespálí
Dnes si můžeme švestkomeruňku běžně koupit, proto je dobré vědět, do jakých podmínek patří a kdy o ní raději ani neuvažovat. Dobrou zprávou je, že se jedná o strom, který nezdolají ani větší mrazy, a dokonce se nezalekne ani běžných chorob.
Dá se tedy pěstovat dokonce i ve vyšších oblastech, kde bychom například meruňku našli jen velmi ojediněle. Co bychom měli švestkomeruňce dopřát, aby se jí dobře rostlo a co nejvíce plodila?
Výborné ovocné čatní je například to ze slív a letních jablek.Stejně tak využijete i švestkomeruňky
Sluníčko a živiny
V první řadě je to dobře nebo alespoň průměrně osluněný pozemek s dobře propustnou a živinami zásobenou půdou. V oblastech s půdou chudší bude třeba počítat s podporou správným přihnojováním.
Prvních pět let po výsadbě bude potřeba švestkomeruňku “vychovávat” jarním řezem. Po této době by měla být správně založená a další roky se již může pěstitel soustředit jen na drobnější úpravy.
Zkuste černý samet
Mezi švestkomeruňkami si můžeme dnes již vybrat z mnoha různých kultivarů, vybereme-li si ale Chernyj barchat, tedy v překladu do češtiny Černý samet, můžeme si být jisti, že velkou chybu neuděláme.
Pochází z křížení meruněk s ruskou švestkou, jeho odolnost proti mrazu je tedy opravdu vynikající. Na plody se budeme moci těšit už čtvrtým rokem od výsadby a dozrávat budou v polovině školních prázdnin.
Výhodou švestkomeruňky je široké pole možností jejího využití, kdy si můžeme pochutnat na čerstvých plodech, ale je také možné je zavařovat či zpracovávat na sladké moučníky. Kromě toho není nemožné ani jejich další využití v kuchyni, třeba na přípravu omáček k masu.
Znali jste švestkomeruňky? Pokud ne, je možná nejvyšší čas podívat se ve specializované prodejně po mladém stromku. Určitě vám za pár let udělá radost první úrodou.
