Trh nabízí mobilní toalety různých konstrukcí určené k použití uvnitř budovy nebo zabudované do venkovních „domečků“. Některé tipy se uplatňují i v kempovacích karavanech či lodích.

Zařízení se dělí do několika skupin podle toho, jak nakládají s exkrementy. Všechny prodávané typy samozřejmě musejí mít odpovídající hygienický atest.

Chemické toalety

Říká se tak zařízením, ve kterých jsou exkrementy ukládány a zároveň jsou chemicky a biologicky upravovány. Zásobník je naplněn vodním roztokem chemického přípravku, který brání vytváření plynů, exkrementy dezinfikuje, zbavuje zápachu a částečně je rozkládá.

Podle četnosti používání, okolní teploty a ročního období je nutné vodní roztok v zásobníku vyměnit v rozmezí 6 až 16 týdnů. Při zimním provozu je potřeba přidat nemrznoucí přísadu.

Tyto toalety mají uzavřený okruh splachování, při kterém se zároveň provzdušňuje a promíchává obsah nádrže a rychleji se odbourávají nežádoucí látky − spláchnout je tedy potřeba po každém použití a toaletu je nutné využívat i pro tzv. malou stranu. Používat lze běžný toaletní papír, pro některé chemické náplně je však nutný papír speciální.

Pokud hladina v zásobníku překročí výrobcem udanou mez, je potřeba obsah vyčerpat a likvidovat jej podle návodu výrobce buď jako fekální odpad, nebo kompostováním − za podmínky, že byly použity vhodné, biologicky rozložitelné přípravky.

Ceny těchto toalet se podle kapacity nádrže pohybují od necelých 3000 Kč (malé přenosné chemické záchody vhodné například do automobilových přívěsů či lodí) do 20 000 Kč. Provozní náklady přepočítané na spotřebu koncentrovaného přípravku do náplně záchodu vycházejí zhruba na 0,7 až 1,0 Kč pro jedno použití toalety.

Pilinový záchod

Levné a jednoduché zařízení dokáže zhotovit šikovnější kutil. Konstrukčně jde vlastně o klasický kbelík, na kterém je umístěno záchodové prkénko. Je výhodné, pokud lze nádobu po odklopení prkénka zakrýt víkem.

Prkénko je také možné připevnit šrouby ve hmoždinkách na stěnu a sklápět je na kbelík postavený pd ním − zvýší se tím stabilita zařízení a usnadní výměna nádoby.

Po každém použití obsah kbelíku zasypeme pilinami, a to nejen z estetických důvodů; piliny totiž především brání přístupu much, absorbují část moči a usnadňují následné kompostování exkrementů.

Stejnou službu jako piliny zastane i jiný materiál jako například drcená kůra, řezanka ze slámy nebo sena či lesní hrabanka.

Toalety, které exkrementy pouze shromažďují

Jsou konstrukčně nejjednodušší. Obsah zásobníku je ovšem nutné poměrně často vynášet a dále zpracovávat (kompostovat) mimo objekt. Některé typy shromažďují zvlášť moč, a mají proto větší kapacitu i „bezpachovou“ výdrž.

Je-li obsah toalety opravdu často vynášen (alespoň 2x týdně), nezačnou probíhat intenzivní fermentační anaerobní procesy a toaleta nezapáchá.

Toalety, které exkrementy shromažďují a vysušují

Vzduch odsávaný ze zásobníku elektricky poháněným ventilátorem exkrementy vysušuje a podstatně tak redukuje jejich zápach, objem a množství bakterií. Ventilační potrubí odvádí vysoušecí vzduch mimo budovu. Zásobník je opatřen závěrem, který se před použitím toalety otevře a po použití samočinně uzavře.

Některá zařízení jsou vybavena topným tělesem, které zvyšuje účinnost vysoušení − obzvláště v zimním období. Velmi často jde o tzv. separační toalety, které moč odvádějí zvlášť a zvyšují tak účinnost vysoušení.

Některé typy disponují druhým zásobníkem: Ten plný lze vyjmout, zasypat troškou zeminy a obsah v něm nechat zkompostovat. Během kompostování, které trvá asi půl roku, používáme druhý zásobník.

Vysušenou pevnou část lze po naplnění zásobníku kompostovat venku na zahradě.

Některé toalety lze napojit jak na běžné napětí elektrické sítě 230 V, tak na autobaterii 12 V nebo jiný zdroj s tímtéž napětím (solární článek). Ceny se podle typu pohybují v rozmezí od 17 000 do 25 000 Kč.

Kompostovací toalety

Přestože v zahraničí (zejména ve Skandinávii a v USA) jsou velmi oblíbené, v Česku se používají minimálně. Ze všech uvedených systémů zpracovávají exkrementy nejkomplexněji. Velké kompostovací toalety dokážou zpracovat i veškerý organický odpad z domácnosti. Poskytují již hotový zralý kompost, případně tekutý kompostový výluh.

Není tedy nutné obsah čas od času vynášet ven na hromadu zahradního odpadu, protože zařízení kompost vyrobí.

Nevýhodou těchto záchodů je větší nárok na prostor, protože kompostování je dlouhodobý proces. Tyto toalety tedy musejí mít velkokapacitní zásobníky, které jsou umístěny obvykle v suterénu budovy. Instalace takové toalety do budovy, která již stojí, představuje poměrně velký stavební zásah.

Správný průběh kompostování je náročný na technologii, která by měla v zásobníku udržovat přiměřenou vlhkost a teplotu.

Proces je možné vylepšit

  • mechanickým promícháváním,
  • přidáním savého organického materiálu (pilin, rašelinx),
  • naočkováním obsahu směsí vhodných bakterií,
  • přidáním žížal apod.

Kam s odpadem

Exkrementy ze shromažďovacích a sušicích toalet kompostujeme na zahradním kompostu.

Zejména při malých objemech je nutné kompost nechat zrát alespoň dva roky.

Z hygienických důvodů je nutné čerstvé fekálie na kompostu vždy zakrýt čerstvou vrstvou zeminy a kompost používat až po dostatečně dlouhé době.

Moč ze separačních toalet lze odvádět do trativodu s pískovým filtrem. Vzhledem k tomu, že je prakticky sterilní a obsahuje více živin než fekálie, lze ji použít i k hnojení. Aby však čistá agresivní moč nespálila rostliny, je nutno ji naředit vodou v poměru 1:8 (například odpadní vodou z kuchyně nebo koupelny).