Není rostlina jako rostlina! Každý z nás je zodpovědný za svou zahradu. A s tím i za květenu, která tam chtěně (nebo i nechtěně) bují. Z tohoto důvodu odborníci naléhají na majitele pozemku, aby si udělali jasno, co vlastně pěstují.
„Já to pořádně ani nevím,“ usmívá se pětašedesátiletá obyvatelka zahradní kolonie za Prahou a dodává, že svou malou zahrádku zdědila po manželových rodičích a spoustu zeleně s ní… „Sama jsem si tu zasadila maximálně rododendrony, bylinky a trochu té zeleniny,“ usmívá se milá důchodkyně. Podobně jako ona to má spousta jejích sousedů… A zřejmě nebudou jediní…
Autor videa, Zdravá krajina Plzeňského kraje, vám představí různé invazivní druhy rostlin. Více na kanále YouTube.com.
Zelení kolonizátoři
Problémem v českých zahradách jsou takzvané invazivní rostliny, kterých je na našem území až 75 druhů. Jsou většinou prudce jedovaté (takže ohrožují nejen člověka, ale i lesní zvířata), zároveň jsou velmi rozpínavé a hubí zeleň v okolí.
Pokud byste si je chtěli vysadit na svém pozemku coby okrasu předzahrádky nebo záhonu, hrozila by vám pokuta až dva miliony korun. Důvodem není ani tak váš pěstitelský vkus, ale spíš fakt, že tyto rostliny narušují ekosystém. A s tím si není radno zahrávat.
Nestvůra z Kavkazu
Jedna z invazních rostlin, která je s touto kauzou zmiňovaná, je bolševník velkolepý. Do Čech se dostal v 19. století coby okrasná rostlina z Kavkazu. Proto byl hustě osazován do zámeckých parků a zahrad. Podle historických spisů byl poprvé vysazen v zámecké zahradě na hradě Kynžvart, který kdysi vlastnil kníže Metternich.
Odtud se pak začal šířit nejen do okrasných zahrad, ale po celé přírodě. Dnes ho můžete vidět na loukách, pastvinách, v lesích nebo podél vlakových tratí. Za ty desítky let, co je v Čechách, se v krajině natolik zabydlel, že jí doslova okupuje. Bolševník je známý tím, že je poměrně rozložitý (může mít až dva metry) a extrémně rychle se množí. Není proto divu, že ho vidíte téměř všude.
Bolševník velkolepý je velký kolonizátor.
Jedovatá rostlina
Velkým nebezpečím této rostliny je její neuvěřitelná odolnost a nezlomná chuť ovládnout co nejvíce území. Proto pokud by se dostal k vám do zahrady, tak můžete počítat s tím, že za chvíli ji budete mít bolševníku plnou. Tento neurvalý kolonizátor nejen, že ničí vše zelené kolem, ale také je prudce jedovatý. Obsahuje toxické látky, které mohou být pro člověka (ale i zvířata) velmi nebezpečné.
Proto se ho nikdy nedotýkejte holýma rukama! Pokud neposlechnete, můžete to po několika minutách odnést zarudlou kůží, na které co nevidět vyraší bolavé puchýřky. O jedovatosti této rostliny byste měli poučit i své potomky, protože v minulosti se často stávalo, že malí průzkumníci utrhli velkou lodyhu a používali ji jako „kukátko“ nebo „trubku“. Pokud by se někomu dostal jed do očí, je to na okamžitý převoz do nemocnice!
Náročná likvidace
Likvidace bolševníku velkolepého proto není žádná legrace. Podle zkušených odborníků byste se do toho neměli pouštět bez ochranného oděvu. Bolševník velkolepý je sice jen „dvouletka“, ale podle podle botaniků jeho semena klíčí i několik let. Proto je jeho odstranění většinou během na dlouhou trať.
Pokud se o to pokusíte, tak vykopejte rostlinu i s kořeny. Květy oddělte, usušte a poté spalte. U velkých ploch se vyplatí bolševník posekat. Ale pozor! Seč naplánujte na dobu, kdy ještě nemá rozvité květy (konec května až červen) a poté zopakujte znovu za tři týdny. Tento způsob vede k pomalé likvidaci byliny, ale je nejpohodlnější. Pokud vám ale nestačí síly, pak zvolte chemické zbraně v podobě systémových herbicidů. Vhodné jsou přípravky Roundup Bioaktiv nebo Garlon.
Sledujte nás v Google Zprávách