Nádob i květináčů, ve kterých budeme rostliny pěstovat, je na výběr opravdu spousta všech velikostí a tvarů. Při výběru materiálu je však rozumné omezit se jen na jeden, nejvýš dva typy, materiál i barva by také měly odpovídat stylu našeho domu a zahrady. Popustit uzdu fantazii však můžeme při výběru velikosti a tvaru nádob.

Terakotové nádoby

Do květináčů z terakotu se hodí většina rostlin a vypadají v nich téměř vždy a všude dobře. A nejsou přitom ani zbytečně moc utrácet. Jako základ postačí několik levných terakotových nádob na vytvoření skupin rostlin, jedna nebo dvě velké dekorativní nádoby pak poslouží pro tvorbu složitějších kompozic květin a umístíme je na místa, kde přitáhnou pozornost. Terakotové květináče jsou však křehké a porézní, takže zemina v nich rychle vysychá. Také ne všechny terakotové nádoby snesou mráz, proto ty dražší na zimu přeneseme pod střechu.

Dřevo, kov, plast, kámen a glazura

Dřevo vydrží hodně a také se skoro všude hodí. Zahrádkáři často využívají sudy, které se velice dobře hodí k pěstování větších rostlin, keřů nebo stromků. Vyplatí se zkontrolovat, zda je v pořádku kování, někdy je dobré ve dně nádoby vyvrtat odtokové otvory.

Kovové nádoby mají obvykle jednoduché tvary a dobře vypadají v moderních zahradách. Většinou se však nehodí k přezimování, protože jejich stěny jsou z tenkého plechu, a prostor pro kořeny je proto vystaven velikým teplotním výkyvům. V létě je dobré nádobu vystlat silnou vrstvou novin, aby se kořeny nepřehřívaly.

Glazované květináče vnášejí do zahrad barevný prvek. Tvarem či barvou se však nemusí hodit do všech zahrad, navíc mohou jejich jasné barvy časem vyblednout.

Kamenné nádoby mohou být jak z přírodního kamene, tak z kameniny nebo umělého kamene a jsou nejdražší. Kamenné vázy se nejlépe hodí do velikých zahrad – nejlépe vypadají na samostatném místě. Jsou však těžké a špatně se přemisťují.

Nádoby z plastu nebo sklolaminátu dobře napodobují dražší materiály – kámen, terakotu nebo olovo. Jsou podstatně levnější než originál, ale jsou i lehčí a snadněji se přemisťují.

Závěsné nádoby

Zavěšují se jednotlivě na konzoly pevně přišroubované ke zdi, stropu, trámu. Obvykle si můžeme vybrat mezi dvěma typy: normálním (pevným) košíkem a kovovým košíkem s velkými oky.

Kovový košík s velkými oky se dá osázet svrchu i z boku. Musí se však vystýlat tkaninou a poměrně rychle vysychá. Běžné košíky z drátů potažených plastem jsou levnější než ozdobné košíky s obnaženým drátem.

Pevné košíky se vyrábějí buď z plastické hmoty (a mohou být i „samozavlažovací“ s vestavěnou nádobkou na vodu) nebo z přírodního ohebného materiálu, jako je třeba ratan.

Kořenový bal v košíkách je vystaven vysušujícím účinkům slunce a větru, a proto se do závěsných košíků dává substrát bez zeminy s přídavkem gelu zadržujícího vodu. To se však nehodí pro košíky využívané i v chladnějších obdobích, kdy je rychlý odtok vody naopak dobrý k tomu, aby se kořeny rostlin nepoškodily mrazíkem.