Skoro všechny letničky milují slunce. Pro výsadbu do truhlíku na okně orientovaném na sever, kam slunce téměř nesvítí, je proto výběr druhů omezený. Ovšem jedná se o druhy velmi atraktivní. Na stinných stanovištích můžeme za použití stínomilných letniček i trvalek vykouzlit nádherný kvetoucí nebo pestrobarevný truhlík, mísu nebo záhon. Údržba rostlin na těchto stanovištích není tak náročná na zálivku jako na přímém slunci, prakticky stačí jen občas odstranit suchá květenství či list. Určitě proto stojí za zkoušku vysadit rostliny i tam, kde se obáváme, že kvůli stínu nic neporoste. Mnohdy budeme mile překvapeni.

Begónie, královna stínu

Favoritem pro stinná stanoviště jsou hlíznaté begónie (Begonia x tuberhybrida). Ty nejenom že snáší stín, ale milují i chladnější a vlhčí polohy. Nalezneme je proto v truhlících horských středisek, na tmavých dvorcích, tedy na místech, kde by běžné letničky nerostly. Klasická begónie má vzpřímeně rostoucí lodyhu a na ní květy v jasných pastelových barvách. K dostání jsou odrůdy s různou velikostí květů. Jednotlivé květy bývají většinou plné, ideálně se mají tvarem podobat kamélii. I lodyha může být zelená nebo tmavě hnědá, jako u odrůd Nonstop Mocca. Populární jsou převislé odrůdy, třeba tuzemská skupina Chanson F1. Rostliny těchto odrůd vytvářejí dlouhé tenké stonky, které jsou doslova obsypány květy. Výhodou je, že stonky nezláme ani silnější vítr, neboť se za větru dokážou podle potřeby ohýbat. Proto se dají pěstovat i v truhlících ve vyšších patrech domů, kde stále proudí vzduch. Výhodou begónií je hlíza, kterou rostliny vytvářejí a jež při dobrém přezimovaní vyroste v mohutnou rostlinu i několik sezón za sebou.

Jen polostín snáší begónie stálokvětá (Begonia semperflorens), známá spíše jako ledovka, která je značná odolná vůči nepravidelné zálivce. Polovysoké odrůdy této begónie se hodí i k výsadně na záhon do přistíněných partií zahrady. Mezi nimi vyniká skupina Big F1, která má květ o průměru až 8 cm a velmi dobře snáší bez úhony i chladnější a deštivější počasí.

Netýkavka, nestařec, kopřivěnka i brambořík

Výborný druh do polostínu je rovněž netýkavka (Impatiens walleriana), která snese i zastínění korunami stromů. U nás se tento druh začal ve větším objevovat až v poslední době. V Americe to je ale dlouhodobě oblíbená letnička s řadou F1 odrůd včetně plnokvětých. Odrůdy s panašovaným listem se většinou množí řízkováním. Jedinou slabinou je malá odolnost netýkavky proti poklesu teploty pod nulu.

S přistíněním se dobře vyrovnává také nestařec (Ageratum houstonianum), který nemusí být pouze v typicky modré barvě. Na trhu jsou bílé, růžové i dvoubarevné kultivary.

Okrasná kopřiva, kopřivěnka (Coleus blumei) není sice atraktivní svým květem, ale zato má výrazné listy, pro jejichž neuvěřitelné variace barev je k nepřehlédnutí. V polostínu mají některé kultivary i lépe vybarvené listy. Hodí se i pro výsadbu do velkých mís, s využitím jako dekorace přistíněné pergoly.

Do stínu jsou rovněž vhodné bramboříky, které vynikají i atraktivním vzhledem listů, některé odrůdy mají listy s velmi výraznou krémově stříbřitou kresbou. Po odkvětu je můžeme vysadit do truhlíku, kde pak mohou dělat parádu celé léto. A na podzim začnou vytvářet nová poupata a postupně nakvétat.

Do větších nádob se rovněž hodí bohyšky (Hosta), které mají nádherné zelené listy s různými segmenty bílé či nažloutlé barvy. Tato nenáročná trvalka navíc vydrží růst v nádobě několik let.