Šalvějí je veliké množství, a to nejen okrasných druhů, ale i kultivarů. Kromě šalvěje lékařské se pěstuje celá řada nádherných trvalek a letniček, které bohatě kvetou po celé léto v mnoha nádherných barvách.

Šalvěje vytrvale kvetou a netrpí chorobami

Dlouhá doba kvetení je jejich velkým kladem, kvetou v podstatě od června až do podzimu a stále vypadají pěkně. Rozmanité je i jejich použití: od trvalkových záhonů, přes skalky až po truhlíky a jiné nádoby.

Šalvěj odolává mnoha škůdcům a chorobám, nepříznivým patogenům prostě nevoní a příznaky chorob nebo poškození na ní najdeme jen velmi zřídka, takže nemusíme nadbytečně používat mnohdy drahé chemické postřiky. Jediné, co ji může poškodit, je hniloba při přemokření půdy.

Další její předností je pěkný tvar keře. Většina šalvějí si zachovává kompaktní tvar a stonky se ani na podzim neválejí po záhonku nebo po ostatních trvalkách.

Cenná je i její vůně, celá rostlina totiž příjemně aromaticky voní, a to zejména po dešti nebo večer. Vůni nepostrádají ani novější druhy a jejich barevné kultivary. Šalvěj je prostě pěstitelsky velmi zajímavá a neměla by chybět na žádné zahradě. Až si postupně představíme její druhy a kultivary, ani nebudeme věřit, že se stále jedná o jednu rostlinu – tak variabilní šalvěj je.

Pěstování šalvějí

  • Květy šalvějí se hodí i k řezu do vázy a zejména pak k sušení do suchých dekorací.
  • Výsev a výsadba: Zvolíme pro ni slunné stanoviště či mírný polostín, na slunci ovšem kvete lépe.
  • Ideální půda je štěrkovitá a dobře propustná, pH by mělo mít zásaditou reakci.
  • Na hnojení není šalvěj náročná, můžeme použít organické přihnojení. Výborné je zapravení zkompostovaného nebo sušeného granulovaného hnoje přímo do půdy okolo rostlin.
  • Výsev ani předpěstování nejsou složité, protože semínka dobře klíčí, stačí je koncem března vysít do truhlíku a postavit je za okno. Pokud si koupíme šalvěje v květináči, sázet je můžeme prakticky kdykoliv po celou vegetační dobu.
  • V okrajových oblastech můžeme šalvěje na zimu přikrýt – ne však listím, které je mokré a hnije. Mnohem lepší volbou je přikrývka z chvojí nebo z bílé netkané textilie.

Jarní řez

Podobně jako třeba levandule i šalvěj potřebuje pravidelný řez. Platí stejná zásada: nikdy ji neřežeme na podzim, ale vždy na jaře. Řez nemá pravidla, děláme jej víceméně podle citu. V prvé řadě musíme odstranit suché nebo poškozené stonky, ostatní zakracujeme na výšku 20–40 cm od země. Záleží samozřejmě na tom, jaký druh máme a jaká je jeho finální výška. Většina vytrvalých druhů je mrazuvzdorných. Pozor ale na zimní vlhkost a riziko rozvoje hnilob.

Druhy a kultivary šalvějí pro krásnou zahradu

Jako letničky se pěstují zejména šalvěj zářivá (Salvia splendens), šalvěj pomoučená (Salvia farinacea) nebo šalvěj odstálá (Salvia patens) a šalvěj zahradní (Salvia horminum).

  • Šalvěj zářivá je velmi častá v městských výsadbách a parcích. Její název je vskutku přiléhavý: květy v barvě červené, růžové nebo tmavě fialové opravdu září.
  • Šalvěj odstálá je velmi krásná díky modré barvě a velikým květům. Je to skutečná ozdoba záhonu.
  • Šalvěje pomoučená a zahradní mají velké uplatnění ve vazbách, jsou ideální pro sušení a následné použití do suchých aranžmá. Mají dlouhou trvanlivost a květy si drží barvu i po uschnutí.
  • Pro lékařské využití se pěstuje šalvěj lékařská (Salvia officinalis), která je typická šedými plstnatými listy a fialovými květy. V bylinkových zahrádkách a na skalkách se s oblibou pěstují její pestrolisté kultivary – žlutě panašovaný ‚Icterina‘, červenolistý ‚Purpurescens‘ a mnohé další. Tyto kultivary jsou okrasné zejména listem.
  • Salvia greggii je velmi vhodná i pro úplné začátečníky, nabízí řadu kultivarů a velmi dlouho kvete.
  • Salvia muellerii je někdy také známá jako purpurová forma Salvia greggii. Je mrazuvzdorná a suchovzdorná, ale vyžaduje skutečně plné slunce; tvoří asi 80 cm vysoký keřík.
  • Salvia sylvestris (syn. Salvia nemorosa) je u nás jedna z nejběžněji pěstovaných vytrvalých šalvějí. Vyžaduje slunnou pozici a může se množit samovýsevem.
  • Salvia involucrata snese i lehký polostín.
  • Salvia chamaedryoides – tento druh má velmi zajímavé olistění: je celý šedě plstnatý, absolutně suchovzdorný. Asi 30 cm vysoký keřík nese krásné, nebesky modré květy.
  • Salvia coahuilensis je poměrně nový, 60 cm vysoký druh, vyšlechtěný ze Salvia greggii.
  • Salvia leucantha dosahuje výšky jednoho metru a její olistění má šedou barvu.
  • Salvia lanceolata je novější druh, opravdový klenot s neobvykle lososově růžovými květy.
  • Salvia microphylla je vysoká 80–100 cm a nalezneme ji v mnoha kultivarech, ale její květy jsou vždy jemné a něžné.
  • Salvia dolomitica – tento jihoafrický druh má 2–3 cm velké květy.
  • Salvia africana–lutea je stříbrný, 90 cm vysoký keř s netradičními žlutorezavými květy.
  • Species unknown – šalvějí je opravdu velké množství, takže není divu, že občas narazíme i na takzvaný species unknown, neboli neznámý druh. Jistě se shodneme, že právě tato „neznámá“ šalvěj patří k jedněm z nejkrásnějších.

foto autorka a Shutterstock