Larvy lalokonosců objevíme v substrátu nebo kompostu
Zdroj: Kram-9 / Shutterstock.com

Velké bílé larvy v půdě či kompostu? Patří lalokonoscům a okusují rostliny

V kompostu či substrátu můžeme objevit velké bělavé larvy. Na zahradě způsobují citelné škody, především na mladých sazenicích. Můžeme je sbírat po setmění nebo nasadit parazitické hlístice. Některé larvy však mohou patřit vzácným druhům. Jak je rozlišit od lalokonosců uvádíme v závěru článku.

Lalokonoscům vyhovují vlhčí zastíněné polohy, kde se mohou nerušeně množit. Většinou si je doneseme s novou hrnkovou rostlinou, v rašelinovém či kůrovém substrátu, s lesní hrabankou nebo kompostem. Lalokonosci jsou nelétaví brouci (mají srostlé krovky) z čeledi nosatcovitých Curculionidae. Způsobují poškození více než stovce rostlinných druhů charakteristickým okusem listů (výkrojky na okrajích), případně i květů, malé rostliny a řízkovance může poškození zničit. U nás se nejčastěji vedle lalokonosce rýhovaného (Otiorhynchus sulcatus) setkáváme i s dalšími druhy: s lalokonoscem libečkovým (Otiorhynchus ligustici), lalokonoscem černým (Otiorhynchus coecus) či lalokonoscem vejčitým (Otiorrhynchus ovatus). Brouci jsou dlouzí asi 1 cm, mají různě rýhované, skvrnité, šedočerné tělo a na hlavě lomená tykadla. V průměru se dožívají tří let. Žijí nočním životem, přes den se skrývají ve štěrbinách v půdě, pod listy a v různých úkrytech.

Lalokonosec rýhovaný má v oblibě mimo jiné rododendronyLalokonosec rýhovaný má v oblibě mimo jiné rododendronyAutor: SusaZoom / Shutterstock.com

Dospělí brouci mnoho škod nezpůsobí

Vyvíjejí se v půdě a ožírají nejen jemné kořínky, ale později i silnější kořeny a kořenové krčky, a to až na dřevní část. V měkkých hlízách vyžírají otvory. Napadené rostliny omezují růst, vadnou a odumírají. Larvy jsou bílé až nahnědlé, beznohé, rohlíčkovitě zahnuté s lesklou oranžově hnědou hlavou, 10-12 mm dlouhé. Jejich sledování je obtížné, protože se vyvíjejí v půdě půl roku i déle (podle teploty). Napadení kořenů si většinou můžeme povšimnout až při přesazování. U jedné rostliny lze nalézt i více larev. Přezimují v půdě nebo pěstebním substrátu, a když teploty na jaře stoupnou, pokračují v žíru, kdy rostliny většinou poškodí nejvíce. Kuklí se v květnu a červnu, dospělci se líhnou o tři až čtyři týdny později. V severní Evropě se vyskytují jen samičky lalokonosce rýhovaného, takže druh se rozmnožuje pouze partenogeneticky neoplodněnými vajíčky. Vylíhlé samičky pak asi po čtyřech týdnech začnou klást vajíčka na povrch půdy těsně u hostitelské rostliny, a to do září až října.

Larvy lalokonosců na rostlinách objevíme za tmy, přes den se ukrývajíLarvy lalokonosců na rostlinách objevíme za tmy, přes den se ukrývajíAutor: Tomasz Klejdysz / Shutterstock.com

Larvy jsou stále při chuti

Larvy se líhnou po dvou týdnech a zpočátku se živí jemnými kořínky rostlin, později silnější kořeny a zavrtávají se i do dužnatějších částí. Během roku mají lalokonosci rýhovaní obvykle jen jednu generaci venku, ale ve vnitřních prostorách jich mohou mít několik, včetně všech vývojových stadiích. Z užitkových rostlin poškozují zejména aktinidie, jabloně, révu vinnou, jahodníky, josty, chmel, konopí, libečky, muchovníky i papriky, z okrasných pak bramboříky, begónie, bergénie, bobkovišně, brsleny, břečťany, dlužichy, fuchsie, hortenzie, ibišky, kamélie, muškáty, pěnišníky, ptačí zob, prvosenky, rozchodníky, růže, šeříky, tisy, vistárie a mnohé další. Nebezpečí představují především pro rostliny pěstované v kyselejších rašelinových substrátech. V trávníku škodí zejména na jetelovinách a nepohrdnou ani některými druhy plevelů.

Jak chránit rostliny?

Pokud jde o rododendrony, záleží na míře jejich poškození. Mají-li jen ohlodané listy, případně i některé kořeny, ale stále rostou a kvetou, lze je zachránit. Jestliže mají silně ohlodaný i kořenový krček, už se vám to zřejmě nepodaří. K omezení škůdce přispěje důkladná likvidace starého materiálu i rostlin a ochrana proti plevelům. Nové rostliny i pěstební substráty pečlivě kontrolujte. Když na listech objevíte požerky, brouky najděte a sesbírejte, nejlépe za soumraku nebo po setmění (jako u plžů). Můžete v tu dobu pod napadený keřík položit bílé prostěradlo a oklepat je do něj. Anebo položte pod rostliny vlhká prkna, do kterých se brouci ukryjí.

Užitečné hlístice

Konkrétně se využívají parazitická hlístice Heterorhabditis, a to jako přípravky Nematop a Terranem. Jsou povolené na okrasné rostliny, jahodníky a pěstební substráty proti larvám lalokonosců rodu Otiorhhynchus. Ven na půdu se dávají od dubna do října, když její teplota neklesá pod 12 °C alespoň několik hodin denně. Při vyšších teplotách se nasazují ráno nebo pozdě večer a půda se provlhčí. Vlhčit je třeba i další 3-4 týdny, aby hlístice nezničilo sucho. Souběžně se však nesmějí používat insekticidy ani fungicidy toxické vůči hlísticím. Parazitické hlístice jsou aktivní až při teplotách nad 14 ºC, kdy jejich larvy čichem vyhledávají hostitele, v němž se usadí, do 48 hodin ho zničí a dále se množí. Larvy škůdce jsou aktivní už při teplotách nižších než 14 °C, proto se vyvíjejí nové, otužilejší kmeny hlístic. Optimální teplota pro jejich působení je nyní 14-25 °C. Před nasazením starším rostlinám prokypřete půdu, aby se hlístice dostaly hlouběji. Hlístice před použitím nesmějí proschnout, nelze je rovněž skladovat při vyšších teplotách.

Ne každá larva v kompostu je škůdce

V kompostu či ve skleníku je možné objevit i larvy vzácného nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis).V kompostu či ve skleníku je možné objevit i larvy vzácného nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis).Autor: Kovalchuk Oleksandr / Shutterstock.com

Ne každá larva, na kterou v kompostu či ve skleníku narazíte, patří lalokonoscům. Proto jsme článek doplnili o snímek larvy nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis). V substrátu se larvy líhnou a následně se jím živí po dobu dvou až tří let. Ponravy se dvakrát svlékají a narostou až do délky 12 centimetrů. Před zakuklením vyprázdní střevo, čímž se jejich rozměry i hmotnost trochu zmenší. Více o tomto zvláště chráněném a ohroženém druhu na webu www.ceskestredohori.cz Právě v Českém středohoří byly larvy i imaga zjištěny v okolí Litochovic v kompostu na soukromé zahradě, další naleziště bylo v kromadě pilin v obci Velemín. Další nálezy jsou z Litoměřicka a to z Třeboutic (kompost) a ze skleníku v Býčkovicích. Je hlášen i z okraje Českého středohoří – v Bystřanech u Teplic.

V kompostech se někdy objevují také larvy zlatohlávků (Cetoniini). Jejich larvy poznáte od jiných skupin (nejen zlatohlávkovitých, ale i dalších listorohých brouků) díky jejich pohybu. Plazí se totiž po zádech, nohama nahoru, a vlnivým pohybem se posunují po podkladu. V naší přírodě můžete potkat 16 druhů zlatohlávků, více o této skupině brouků v Hmyzí poradně webu prirodovedci.cz.

Akční letáky