Stačí nechat v kuchyni rozříznutý citron a můžeme se spolehnout, že do rána bude obalen malými 2-4 mm velkými neodbytnými muškami s černou hlavičkou a průhlednými křídly. Marně se oháníme, ať člověk dělá, co dělá, stále přibývají. A netrvá dlouho a smutnice v bytě objeví kořenáče s květinami. Dospělé mušky rostlinám většinou nijak neškodí. Samičky ale do vlhkého substrátu kladou vajíčka, ze kterých se líhnou nebezpečné larvy. Jsou o něco větší než dospělí jedinci (měří až 7 mm), jsou bílé, někdy i průhledné. Od ostatních je snadno poznáme, mají totiž černé hlavičky. Larvy se většinou živí odumřelými částmi rostlin, některé však napadají i živé tkáně. Vyhledávají mladé kořínky, oslabují hlavně klíčící rostlinky či řízky. Při přemnožení napadají i starší rostliny, které pak po čase hynou.

Zjišťovali jsme, jaké metody boje s muchničkami existují a které se jeví jako nejúspěšnější.

Lepové terče

Optické lapače s nevysychavým lepem mají omezit výskyt smutnic, mšic, molic, vrtalek, dřepčíků, krytonosců, bejlomorek a plodomorek. Výrazná žlutá barva desek láká dospělce. Když terče zapíchneme do substrátu pod rostliny, opravdu fungují. Jenže problém je, že se na ně nalepí právě jen dospělci, a mnohdy až poté, kdy už stačili do zeminy naklást vajíčka, larvy žijící v půdě dál škodí a ničí kořínky rostlin. Každopádně lepové terče jsou dobrým upozorněním na jejich výskyt.

Parazitické hlístice

Pokud už se v kořenáčích s pokojovkami rozmnožily, vyzkoušíme parazitické hlístice Steinernema Feltiae od brněnské firmy Biocont Labolatory. Nevýhodou je, že hlístice žijí poměrně krátce, navíc je nutné je skladovat v chladničce při teplotě kolem 5 °C. Pokud si je necháme poslat poštou, musíme balíček vyzvednout co nejdříve. Každý den čekání navíc zvyšuje riziko, že budou hlístice mrtvé. Podaří-li se nám sladit období výskytu larev a nasazení hlístic, aplikace není složitá. Rozmícháme 1 čajovou lžíci hlístic ve 2 l vody a rovnoměrně zalijeme všechny květináče. Po třech dnech je dobré zálivku zopakovat. Zhruba do týdne smutnice zcela zmizí a již se neobjeví.

Chemie pomůže, ale…

Na létající mušky zabírá i chemie. Z chemických postřiků lze doporučit ty, které obsahují látku permethrin - fungují například postřiky Raid či Biolit. Postřik Karate pak lze použít na venkovní rostliny, zbaví nás nejen smutnic, ale i housenek, mšic, molic a brouků – a také jejich přirozených nepřátel a užitečného hmyzu. A v domácnosti, kde žijeme, vaříme, pohybují se v ní děti i domácí zvířata, je použití chemických přípravků ještě méně vhodné. Naopak bez rizika jsou postřiky vyrobené na přírodní bázi, z jedlých surovin, například Biool.

Larvy nejsnáze udusíme

Nakonec se ukázalo, že nejúčinnější je to nejjednodušší řešení. Povrch substrátu v květináčích prostě zasypeme vrstvičkou jemného křemičitého písku. Larvy pod ním se do několika týdnů udusí a dospělci se přes něj nedostanou k substrátu, aby nakladli další pokolení. A navíc je to čisté, ekologické řešení, které neublíží nám ani rostlinám.

Zdravý substrát je základ

Larvy smutnic v květináčích pokojových rostlin většinou pocházejí ze zakoupeného substrátu. Poznáme to tak, že po vysazení květin a prvním zalití z něj začnou vylétávat černošedé mušky. Pokud si tedy larvy nechceme do bytu přinést, budeme muset sáhnout hlouběji do kapsy a vybrat opravdu kvalitní substrát, který je již předem ošetřený - vyzkoušený je například kokosový. Nebo můžeme zakoupený substrát doma ošetřit sami. Buď jej necháme 1-3 dny proschnout na topení, nebo ho přepálíme v mikrovlnce či v troubě na plechu – smiřme se ale s tím, že to nebude vonět jako při pečení vanilkových rohlíčků. Poté je potřeba substrát opět smáčet, jinak bude hůře nasávat vodu ze zálivky. Substrát je také možné propláchnout roztokem manganistanu draselného nebo roztokem peroxidu vodíku.