Ovocné růže tvoří pohledné keře, které se zjara obsypou jednoduchými, avšak půvabnými květy. V dekorativnosti a především délce kvetení je mnohé jiné růže předčí. Nepěstují se však pro okrasu, ale pro veliké šípky. Jejich blahodárné účinky na zdraví jsou stejné, jako u plodů plané šípkové růže. Jsou však až násobně větší, což velmi zpříjemňuje sklizeň i další zpracování.

Zrají obvykle na konci srpna, ale vzhledem k horkému létu se letos vybarvují dříve, sklizeň právě začíná. A pokud na vaší zahradě dosud chybí, je načase vyhlédnout jim vhodné místo a na podzim vysadit. Mohou růst jako solitéry, nebo tvořit pohledný a užitečný živý plot. Do nestříhaného, přírodního živého plotu je lze začlenit i spolu s dalšími dřevinami, jako jsou trnky, hlohy, dříny aj.

Růže dužnoplodá (Rosa villosa)

Jak její jméno napovídá, mají šípky této růže dužnaté, silné stěny. Velmi oblíbená je odrůda Karpatia, vyšlechtěná v Bojnicích na Slovensku. Šípky mají sytou červenou barvu, jsou až 3 cm velké, s masitou a sladkou dužinou. Výtečné jsou jak na přípravu nálevu nebo macerátu, tak na labužnické marmelády. Vydlabané šípky můžeme usušit, ale také zamrazit. Karpatia je na půdu i vláhu nenáročná, jen místo potřebuje slunné, aby pěkně kvetla a plodila.

Růže svraskalá (Rosa rugosa)

Tato růže pochází z Dálného východu, u nás se jí však daří. Až dva metry vysoké, husté keře s tmavozelenými listy a sytě růžovými květy, jednoduchými i plnými, jsou ozdobou každé zahrady. Růže svraskalá zpevňuje svahy a časem se rozrůstá do značné šíře. Její šípky o něco menší nežli u růže dužnoplodé, ovšem stále velikostí předčí šípky růže plané, přičemž léčivé účinky, vysoký obsah vitamínů i minerálů mají stejný.

Růže svraskalá, nezhýčkaná šlechtěním, prospívá téměř v každé půdě a dobře snáší sucho i mráz. Nemá ráda pouze trvalé přemokření a nepropustnou zem. Poroste na slunném i polostinném stanovišti. V polostínu však méně pokvete. Nevyžaduje řez a je odolná vůči chorobám, které růže obvykle trápí.