Mezi nejznámější letničky patří fialy, karafiáty, krásenky, luštěnice, měsíčky, cínie, astry, nevadlece, slunečnice, salvie, třapatky a další. Letničky můžeme pěstovat několika způsoby. Většinou si nejprve sazenice předpěstujeme, abychom si zajistili dlouhou a co nejčasnější dobu květu. Rostliny pěstované v krátkém časovém období rozmnožujeme výhradně semeny. Ta lze získat i po odkvětu, nemusíme je kupovat.

Jak se vyznat v letničkách?

Staří zahradníci dělili letničky do tří skupin.

  • Předpěstované velmi časně: Tyto druhy pomalu klíčí a rostou, proto se musí vysévat od ledna do února do vytápěného skleníku nebo doma pod zářivku a poté za okno. Patří sem begónie (Begonia semperflorens), petúnie (Petunia x hybrida), lobelky (Lobelia erinus), sporýše (Verbena) a jiné. Tento způsob pěstování vyžaduje velké množství ruční práce, rostliny se musí několikrát přepichovat a následně hrnkovat.
  • Vysévané do pařeniště či skleníku: Tato skupina zahrnuje největší množství druhů, vyséváme je od března do dubna do pařeniště nebo běžného skleníku a dbáme při tom, aby rostlinky nebyly těsně vedle sebe. Pak by se totiž vytahovaly nebo padaly. Z druhů jmenujme skupiny třeba astry (Calistepus), ostálky (Zinnia), aksamitníky (Tagetes), hledíky (Anthirrinum), jiřinky (Dahlia) nebo gazánie (Gazania).
  • Vysévané na záhony: Tyto druhy klíčí rychle a stejně rychle i rostou. Jsou méně náročné, proto patří u pěstitelů k nejoblíbenějším. Tradičními zástupci černuchy (Nigella), lichořeřišnice (Tropaeolum), krásenky (Cosmos), měsíčky (Calendula), okrasné fazoly (Phaseolus) a jiné.

Jak letničky předpěstovávat?

Pokud se pustíme do výsevů, které budeme mít na okenním parapetu, dbáme, aby byl truhlík vždy čistý, případně pečlivě vymytý dezinfekčním přípravkem. Substrát by měl být propařený – můžeme si jej buď koupit již připravený, nebo sami propařit. Mírně vlhkou zeminu naplníme do zavařovacích sklenic a sterilizujeme je stejným způsobem jako třeba okurky. Poté zeminu vysypeme a ihned do ní vyséváme.

Zálivka musí být přiměřená; výsevy nesmějí přeschnout, ale současně nesmí být substrát trvale přemokřený. Jeho povrch by měl před další zálivkou mírně oschnout.

Když rostliny vytvoří první pravé lístky, rozsadíme je na větší vzdálenost od sebe, takzvaně přepícháme, a to do truhlíků nebo lépe do sadbovačů. K přepichování můžeme použít například dřevěný zahrocený kolík nebo ořezanou tužku. Malé rostlinky jimi opatrně podebereme a oddělíme od sebe, kolíkem vyhloubíme jamku, rostlinky uchopíme prsty nebo pinzetou, vložíme je do jamky a kolíkem na ně přitlačíme okolní zeminu. Pokud mají sazeničky příliš dlouhý kořínek, nehty ho zakrátíme asi o polovinu - podpoříme tím růst postranních kořenů a bohatší větvení.

Nákup a výsadba na záhony

Letničky potřebují výživnou půdu, neboť jsou na záhonu pouze jedno vegetační období. Musíme počítat i s častým přihnojováním plnými hnojivy a s pravidelnou zálivkou v období sucha. Před výsadbou musí být půda na pozemku rovněž dobře prokypřená a zbavená vytrvalých plevelů. Ke kypření můžeme použít ruční motyčku, na větších plochách využijeme motorový kypřič. Pro lepší výživu dva až tři týdny před výsadbou zapravíme do půdy proleželý kompost nebo vícesložkové hnojivo. Sazenice nevysazujeme za příliš slunečného a horkého počasí.

Většina letniček není mrazuvzdorná, vysazujeme je tedy až po 15. květnu, kdy už nehrozí pozdní mrazíky. Pokud nakupujeme sazenice již hotové, vždy pozorně zkontrolujeme jejich zdravotní stav, abychom je nepřinesli i s nepříjemnými škůdci (např. mšicemi nebo molicemi) – většinu jich na rostlině rozpoznáme pouhým okem. Sazenice by rovněž neměly být zavadlé ani se skvrnami na listech. Rostliny v sadbovačích musí být dokonale prokořeněné. Nikdy nekupujeme vytažené anebo nápadně světlé rostliny - to svědčí o pěstování při nedostatku světla a nedokonalé výživě.

Jak o letničky pečovat?

Po výsadbě rostliny důkladně zalijeme a půdu udržujeme v bezplevelném stavu a pravidelně ji kypříme. Pokud je sucho, prospívá rostlinám občasná (rozhodně ne každodenní), ale vydatná zálivka nejlépe v ranních hodinách. Mladé rostlinky některých druhů (např. hledík, letní fiala, astra aj.) po výsadbě zaštípneme, podpoříme tím zesílení rostlin a vytvoření kompaktních keříků. Jestliže chceme prodloužit dobu kvetení letničkám, které brzy vytvářejí semena (např. měsíček nebo hrachor), je dobré odstranit jim semeníky. Některé druhy je zase možné hlubším řezem přimět k opakovanému kvetení (např. krásnoočka, petúnie, lobelky aj.).

Během vegetace postačí rostliny přihnojovat jednou za deset dní tekutými vícesložkovými hnojivy. Rostlinám v nádobách interval hnojení zkrátíme.