Mnohé letničky je třeba předpěstovat časně. Jsou to druhy, které potřebují delší období mezi výsevem a vytvořením prvních květů. Kdybychom je vyseli v dubnu, pokvetou až na konci sezony.

Vyklíčí či nevyklíčí?

Kvalitní osivo je nejdůležitější prvek v našem pěstitelském snažení. Dalším parametrem je klíčivost semen. Tu si můžeme vyzkoušet sami i v domácích podmínkách. Na filtrační papír zásobovaný vodou dáme 10 nebo 20 semen a za dva týdny budeme vědět, jak na tom zkoušené osivo je.

Důležitá je i energie klíčení, tedy jak rychle osivo vyklíčí. Klíčivost si semena uchovávají několik let. Záleží především na druhu, přeborníky jsou třeba laskavce, iberky, hvozdíky nebo ostálky, které si ji udrží 4-5 let. Naopak ji rychle ztrácejí gazánie, šalvěje nebo verbeny, dva roky staré osivo již může být na vyhození. Velmi záleží rovněž na způsobu skladování; optimální je teplota 5 °C a nízká vzdušná vlhkost. Před skladováním se doporučuje semena umístit na několik dnů do prostor s nižší než 30% relativní vzdušnou vlhkostí. Proto semenářské firmy balí svá osiva do sáčků z třívrstvé fólie, která je spolehlivě ochrání proti navlhnutí. Ale zpět k energii klíčení. Stará osiva klíčí líně a často si u klíčenců můžeme všimnout, že nemají dobře vyvinuté klíční lístky. Proto platí pravidlo osivo neskladovat, ale čerstvé vyset.

Podmínky pro dobré vyklíčení semen záleží na jejich geografickém původu, tedy odkud druh pochází. Od přírody jsou nastaveny tak, aby semena vyklíčila jen v době, kdy budou moci rostliny pokračovat ve vývoji a vytvoří nová semena. Někdy je rozhodující teplota, jindy vlhkost půdy či dostatek světla. U většiny letniček neuděláme chybu, když jim ke klíčení nabídneme 18-22 °C. Jemná semena, která po výsevu nezasypáváme substrátem, musíme první dny pravidelně zalévat, jinak zaschnou a nevyklíčí. Dobrým řešením je těsné zabalení výsevní misky do mikrotenové fólie. Tímto opatřením semenům zajistíme 100% vzdušnou vlhkost, kterou pak udržujeme až do doby, než zapustí kořínky do substrátu.

Větší semena po zasetí zasypeme substrátem - říká se, že vrstva má být stejně vysoká jako sama semena. Klíčící rostlinky někdy tuto vrstvu nadzvedávají děložními lístky. K zasypání proto může být vhodnější vermikulit, což je expandovaná slída, která drží vlhkost a z klíčících rostlinek sama opadá.

Na substrátu nešetříme

Většina problémů s výsevy bývá způsobena špatným výsevním substrátem. Zemina ze záhonu totiž často obsahuje zárodky chorob a spoustu semen plevelů. Proto doporučujeme nákup kvalitního výsevního substrátu, šetřit se na něm nevyplatí. Pohlídáme si, aby obsahoval především jemně mletou rašelinu, byl optimálně kyselý a měl potřebnou zásobu živin.

Padání klíčních rostlin

Skutečnou pohromou pro vyklíčené rostlinky je houbová choroba, která se nazývá padání klíčních rostlin. Jednotlivé napadené rostlinky leží na substrátu, jako kdyby je někdo podetnul. Dobrou ochranou je preventivní zálivka přípravkem Previcur. Nejdůležitější je však dostatek světla, a především vhodná teplota: 16 °C stačí rostlinkám po vyklíčení až do doby přepichování, ale nestačí houbám, které způsobují padání klíčních rostlin, proto se nerozvíjejí.

Přepichování

Když rostlinky vytvoří první pravé lístky, začneme s přepichováním. Je-li výsev řídký, nemusíme pospíchat, hustý výsev však vyžaduje rychlou akci, jinak začnou rostlinky podehnívat. Substrát na přepichování používáme stejný jako na výsev. Přepichování do sadbovačů nám ušetří práci při přesazování do květináčů.