Levandule pochází ze Středomoří. Daří se jí na teplých místech, kam dopadají sluneční paprsky alespoň 8 hodin denně. Místo by mělo být také chráněné před větrem. Ideální poloha je na jižní straně zahrady vedle velkého kamene, který ji dopřeje, během nejteplejších dní, ochlazující stín.
Z historie levandule
Již staří Egypťané, Féničané a Arabové levanduli znali a využívali její léčebné účinky. Z vonných silic vyráběli parfémy a masti k mumifikaci těl. I známý Tutanchamon měl ve své posmrtné výbavě nádobku s levandulí. Pravděpodobně kolem roku 600 př. n. l. zdomácněla ve Francii, kde je dodnes ve velkém pěstována. Mniši benediktýnského řádu tuto léčivku donesli do Čech už v 10. století. Levandule se stala součástí každodenního života. Dámy ji nosily kolem krku, aby odehnaly hmyz a voněly, zavěšovala se na trámy domů, vkládala se do peřin nebo se přidávala do prášku na čištění zubů.
Kvetoucí levandule přinese radost všem včetně baboček
Půda vhodná pro levandule
Není divu, že i my chceme mít tuto omamně vonící bylinku na zahradě nebo alespoň v květináči. Velkým nepřítelem levandule je však vlhkost. Půda by měla být lehčí, provzdušněná a nadýchaná. Nejlépe se bude levanduli dařit na vyvýšeném místě, které zaručí odtok přebytečné vody. Pokud bylinu zasazujete, můžete do zeminy přimíchat trochu písku. Tím získáte ideální podmínky pro pěstování. Rostlině se daří v půdě s nízkým obsahem živin. Ta udržuje nejen zdravé kořeny, ale také podporuje vyšší koncentraci vonných olejů, které bylina produkuje.
Levandule a pH půdy
Levanduli se daří v mírně zásaditém prostředí. Ideální pH půdy by mělo být mezi 6,7 – 7,3. Pokud rostlinu zasazujete, zapracujte do půdy kompost do hloubky cca 12 cm. Případně do země přidejte poloviční dávku pomalu se uvolňujícího hnojiva s nízkým obsahem dusíku.
Jak levanduli hnojit
Modrofialově kvetoucí rostlina je nenáročná na péči. Proto i hnojení není buď vůbec nutné nebo by se mělo provádět maximálně jednou za rok. Levandule obecně potřebuje více dusíku než fosfor a draslík. Bude pak více prospívat a nádherně kvést. Nadměrné množství dusíku má však negativní vliv na kvalitu vonných esencí a podporuje růst plevele. Hnojit by se mělo na jaře, na začátku vegetačního období. Pokud máte kompost, bude vám bylina vděčná. Stačí, když ho kolem ní nanesete ve zhruba 2,5 cm šířce.
Vaječné skořápky je potřeba pořádně rozdrtit na prášek, v hmoždíři nebo mixéru
Hnojení pomocí vaječných skořápek
Dalším trikem, jak udržet bylinku zdravou je použití vaječných skořápek. Levandule totiž miluje uhličitan vápenatý, které skořápky obsahují z 95 %. Navíc dokáží snížit kyselost půdy, kypří ji a dodávají důležité minerály. Vaječné skořápky tedy nevyhazujte, ale těsně před termínem hnojení si jich pár schovejte. Nezapomeňte je ale pořádně vymýt teplou vodou a nechat na slunci oschnout. Poté je stačí nadrtit na prášek, vložit do litrové nádoby a zalít vodou. Nádobu nechte uzavřenou 5 dní na temném místě a každý den ji protřepejte. Jakmile bude roztok zakalený a bude nepříjemně páchnout, je připravený k použití. Nyní ho zřeďte čistou vodou v poměru 1:3 a levanduli zalijte. Tento roztok můžete použít i na další rostliny, ať venkovní nebo pokojové. Budou krásně růst.
Zdroje:
Ponešová, A., Tréglová L. (2017). Levandule. Praha: Grada
