Lilky neboli baklažány jsou u nás poslední roky velmi populární zeleninou, která se skvěle hodí nejen do teplých pokrmů, ale i do čerstvých salátů. Navíc obsahuje jen nepatrné množství kalorií a má i pozitivní účinky na naše zdraví! Lilek je totiž plný vitamínů a minerálů.

Lilek vejcoplodý (Solanum melongena)

Baklažán je teplomilná rostlina, která pochází z Indie a v Evropě se objevila někdy během 14. století. Většinou jsou známé její fialové a černé plody, některé druhy jsou však i žluté a bílé. Mají oválně vejčitý tvar a uvnitř je pevná smetanově bílá dužina. Pokud baklažán roste v příznivých podmínkách, může plod dosáhnout hmotnosti až 1 kg a délky kolem 30 cm.

Sazenice mají rády teplo

V každém ohledu dopřejte lilkům slunné místo, nejlépe orientované na jih. Rostliny by neměly být vystaveny průvanu, spíš jim vyhovuje chráněné místo, například někde u stěny, kde se celý den akumuluje teplo.

Vysazujte lilky do hlíny plné živin

Nejlepším řešením je dopřát sazenicím výživu hned od začátku, proto je vysaďte do předpřipravené zeminy od podzimu, kterou jste obohatili buď zetlelým organickým hnojem, anebo kompostem. Lilek je totiž obecně velmi náročný na živiny. Při výsadbě můžete ještě přidat i vhodné anorganické hnojivo se stopovými prvky. Vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi by měla být minimálně 40 x 40 cm. Pro lepší kořenový systém, vysaďte rostlinu hlouběji, než byla sazenice zasazena v květináči.

Zálivka může být méně častá, ale vydatná

Lilek vyžaduje pravidelnou a dostatečnou zálivku, nejlépe odstátou vodou. Nejvíce náročný na vláhu je od poloviny července do konce srpna. Při jejím nedostatku dochází k opadu květů a nasazených plůdků.

Lilek je závislý na výživě

Baklažány ocení, když je jednou za deset dní přihnojíte vícesložkovými hnojivy. Skvěle funguje i slabý naředěný roztok z kvašených slepičinců, který obsahuje fosfor. Právě po něm rostliny bohatě kvetou a následně plodí. Koncem června hnojení rozvolněte a přestaňte s ním zhruba měsíc před sklizní.

S plevelem pryč, pomůže mulč

Kolem rostlin odstraňujte pravidelně veškerý plevel, který lilku zbytečně odebírá vláhu a živiny. Využijte mulčování. Nejenže mulč udrží v půdě vláhu, ale perfektně potlačí i růst nechtěných rostlin. Stejně tak se zaměřte na odstraňování odnoží lilku. Rostlinám stačí ponechat jeden až dva výhony, ostatní je dobré vyštípat. Na každé rostlině nechte tak 5 plodů, víc najednou jich nemusí dozrát a navzájem by si ubíraly na kvalitě.

Dejte lilkům oporu

V případě, že jste si vybrali k pěstování vyšší odrůdu lilku, je dobré rostliny přivázat k opoře. Plody bývají ve výsledku poměrně těžké a rostliny by se mohly snadno polámat. Se sklizní počítejte na konci srpna nebo počátkem září. Po odříznutí vám lilky vydrží v chladu a temnu i několik týdnů.

Syrový lilek nejezte

Syrový lilek se konzumovat nedá, obsahuje totiž toxický solanin. Lilek však můžete tepelně upravit na různé způsoby. Je vhodné jej dusit, vařit, grilovat i péct. Lilek je výživný a zdravý, a tak by vám v jídelníčku neměl chybět. Obsahuje například značné množství draslíku, který podporuje ledviny k vylučování přebytečné vody z tkání, je v tom dokonce lepší než mrkev nebo zelí. Vláknina slupky a semínek podporuje dobrou činnost střev a napomáhá snižování cholesterolu.

Zdroje: www.izahradkar.cz, www.abecedazahrady.dama.cz, www.receptyprimanapadu.cz