Názory odborníků na škodlivost lišejníků na stromech není jednotná, ale přinejmenším ovocným stromům porost lišejníků neprospívá.
Strom s lišejníky
Lišejník
Jedná se o nejstarší symbiotické soužití houby a řasy. Lišejníků je známo obrovské množství, čísla se pomalu blíží ke 20 000, protože každoročně se odhalí nové a nové druhy. V našich podmínkách rostou skoro celý rok, i když teploty klesnou pod bod mrazu, ale nejsou to zrovna rychlíci. Lišejníky totiž rostou velice pomalu, samozřejmě záleží na druhu. Tělo lišejníků neboli stélka, má opravdu různorodý tvar a rozděluje se na stélku korovitou, keříčkovitou a lupenitou.
Pro pěstitele ovocných stromů je důležitá především 13. čeleď, do které spadá i větvičník slívový, který se u nás vyskytuje na ovocných stromech velmi často.
Lišejníky u nás
Na kmenech i na větvích našich stromů řádí nejčastěji větvičník purpurový a slívový. V lišejníku nalézá úkryt také škodlivý hmyz. Ve vyšších nadmořských výškách se vyskytují různé druhy lišejníků, jako například hávnatka psí, pukléřka islandská, dutohlávka sobí nebo terčovka bublinatá.
Čím tedy lišejníky škodí?
Není pochyb o tom, že stromům lišejníky škodí, a to „nepřímo“.
- Poskytují úkryt pro různé škůdce, kteří jsou schopní v lišejníku bezstarostně přezimovat.
- Pod porostem lišejníků kůra stromů předčasně šupinatí a trhá se.
- Jestliže má na sobě strom souvislou vrstvu lišejníků, předčasně stárne a vyhání mnoho „vlků“ (silné pruty).
- Strom neroste tak, jak by měl, jeho roční přírůstek se zkracuje.
- Nejčastěji se lišejníky vyskytují na jabloních, hrušních, třešních a slivoních.
Aby byly jabloně zdravé a měli jste bohatou sklizeň chutných plodů, je nutné stromu věnovat čas
Co z toho vyplývá?
Výraznější porost lišejníku byste měli odstranit. Jak na to? Můžete použít starou pilku na železo nebo obyčejný kartáč, kterým nános oškrábete. Samozřejmě musíte postupovat citlivě, abyste strom nenarušili. Někdo doporučuje kartáč drátěný, ale s ním je veliké riziko poranění stromu, takže se mu raději vyhněte. Než se do této akce pustíte, rozprostřete si pod strom plachtu, aby odpadávající lišejník skončil v ní a ne v půdě. Lišejník nejlépe spalte, protože může obsahovat různá vývojová stadia škůdců.
Lze na to jít i jinou cestou, za pomocí směsí popela ze dřeva a vápna. Vyrobit si ho můžete tak, že dáte do kýble jeden díl hašeného vápna, jeden díl popela ze dřeva a osm dílů vody. Nechte týden odpočinout, ale jednou denně směs promíchejte. Následně se potírají lišejníky čirou tekutinou, po které zčervenají a odpadnou.
Jedna věc vás „potěšit“ může…
Lišejníky jsou totiž citlivé na kvalitu ovzduší. Tam, kde je vysoké množství oxidu siřičitého, se nevyskytují. Některé druhy, včetně větvičníku slívového, snesou mírné, někdy i střední znečištění ovzduší. I tak si ale můžete říct, že pokud vám na zahradě na stromech rostou lišejníky, až tak tragické to u vás s ovzduším není.
Zdroje: sazenicka.cz, www.magazinzahrada.cz, zahradnickakucharka.cz
