Plody mandloně obecné (Prunus dulcis), která dorůstá až do výšky 10 m, dozrávají i u nás. Nejvíce jí vyhovuje středomořské klima nebo teplejší mírné pásmo kontinentálního charakteru, například jih Moravy. Na příznivých stanovištích ale vytrvá i v méně příznivých oblastech (nejseverněji se vyskytuje na švédském ostrově Gotland!). U nás se pěstuje od 17. století, nejčastěji rostla na jihomoravských vinicích. V Čechách se vyskytovala v Praze, na Mělnicku a Litoměřicku, kde se dodnes setkáváme se staršími stromy. U Lovosic na svazích hory Lovoš se pěstovaly mandloně pro sklizeň nezralých, měkkých zelených mandlí, které se kandovaly a používaly do cukrovinek. Na jihu Moravy bylo po druhé světové válce z neznalosti mnoho stromů vykáceno na palivo, ale třeba v roce 1949 začaly nové výsadby v okolí Hustopečí, kde pak rostly tisíce stromů. Dnes jejich zbytky slouží především jako turistická atrakce.
mandle ve skořápce a vyloupané
Pěstování
obrázek z archivu ireceptar.cz
V chladnějším počasí mandloň kvete i 14 dnů. Hlavním opylovačem jsou včely. Květy jsou bílé až růžové.
Mandloň patří mezi nejdříve kvetoucí ovocné dřeviny a během květu je citlivá na mráz. Teploty pod - 2 °C již způsobují na květech i na malých plůdcích škody. Mandloně obvykle kvetou v březnu a dubnu, autor tohoto článku však zaznamenal rozkvět poupat již 28. února! Termín kvetení se liší také podle odrůd. Doporučuje se bílení kmenů a hlavních kosterních větví, aby se zpozdil rozkvět a tím snížilo riziko, že květy zmrznou. Při jarních mrazících mohou úrodu zachránit i protimrazové svíce.
U nás pěstované odrůdy jsou většinou cizosprašné nebo částečně samosprašné, takže je lepší pěstovat více stromů. Při jejich výběru pozor na to, že v době, kdy z květů jedné odrůdy (např. Sladkoplodá moravská) opadávají květní plátky, jiná (např. Vama) může teprve začínat kvést. Mezi další naše oblíbené odrůdy patří Zora a Nikol. Zahraniční odrůdy, které mohou být i samosprašné (např. Supernova), se u nás vyskytují málo, častěji se setkáváme se stromy semenáči. Zvláštní skupinou jsou genotypy s kompaktním růstem, například Tesařova.
mandloň v květu
Kam je vysadit?
obrázek z archivu ireceptar.cz
Mandloně se sází v druhé půli podzimu nebo časně zjara. Ale najít školku, ve které nabízejí vhodné odrůdy, může chvíli trvat.
Mandloním se nejlépe daří na plně slunných místech, na jižních svazích či u jižních stran zdí. Vyhovují jim záhřevná podloží, například vápenec nebo čedič, kde pak mohou být půdy i těžší. V chladnějších místech je lepší lehčí hlinitopísčitá zem a vždy se vyvarujeme míst, která jsou třeba i jen dočasně zamokřená. Mandloně mají rády vyšší obsah vápníku v půdě, potřebují i dusík, fosfor, draslík a zinek. Doplňková závlaha v našich podmínkách obecně není potřeba, neboť mandloně jsou na sucho dobře adaptované, při větším letním suchu zaléváme jen stromy na podnožích St. Julien rostoucí v lehčích půdách.
Záleží i na podnoži
Mandloně množíme zejména očkováním, méně roubováním a pro podnož využíváme mandloňový semenáč nebo broskvoň. Pro horší oblasti pěstování lze doporučit slivoňové podnože, v lehčích půdách je nejvhodnější podnož St. Julien, na těžších myrobalán a školkaři využívají i zelenou renklódu. Nevhodné stanoviště či podnož se projeví mízním klejotokem.
Jednoduchý řez
Mandloně pěstujeme většinou ve volném tvaru s jarním řezem, nejlépe po olistění, zaměřujeme se na suché části nebo mladé výhony zahušťující vnitřek koruny, které řežeme na čípek.
zrající mandle
Sklizeň sladkých mandlí
Dospělý strom je v dobrých letech i u nás schopný poskytnout až 40 kg plodů. První mandle dozrávají v srpnu, v chladnějších lokalitách až v říjnu. Zralost poznáme podle praskající rubiny (zeleného obalu) a snadné oddělitelnosti pecky. Někdy spadávají celé plody, častěji vypadávají pouze pecky. Mandle sklízíme ručně nebo sklepáváním a sběrem. Pecky nebo vyloupaná jádra určená ke skladování je dobré dosušit. Velmi chutné a sladké jsou také neusušené, čerstvé mandle přímo po sklizni. Plody mandloně obecné mají buď sladké jádro a tenkou skořápku, kterou lze někdy promáčknout stiskem mezi prsty, nebo mohou mít tvrdší skořápku a sladké či hořké jádro.
- Vyloupané pecky s tvrdou skořápkou lze skladovat až několik let.
- Tradičně se mandle konzervují tak, že se namočí v mírně slaném roztoku a usuší.
- Pokud chceme plody sladkých mandloní kandovat nebo nakládat do olivového oleje se solí, sklidíme je ve fázi, kdy jsou ještě dužnaté a lze je propíchnout jehlou, což bývá v červnu a červenci.
Suché sladké mandle obsahují přibližně 50 % oleje, 20 % sacharidů a 20 % bílkovin, vitamin E a z minerálních prvků mangan, hořčík, fosfor a zinek. Hořké mandle využívá pouze potravinářský průmysl.
