I když původ mandloní není zcela přesně znám, pravděpodobně pocházejí z Malé Asie. Na Moravě se první stromy vyskytovaly už asi před čtyřmi sty lety a v menším množství jsou tam extenzivně pěstovány dodnes. V Čechách se mandloň vyskytuje jen ojediněle.

Sladké i hořké

mandle můžeme konzumovat přímo, lze je pražit, připravovat z nich různé cukrovinky, lisováním získáme jemný olej využívaný v lékařství a v kosmetickém průmyslu.
Z praktického hlediska rozlišujeme tyto variety a formy mandlí:

  • sladké mandle var. sativa (syn. var. dulcis) s tvrdou peckou a sladkým jádrem
  • praskavé mandle var. sativa f. fragilis s měkkou peckou a sladkým jádrem
  • hořké mandle var. amara s tvrdou peckou a hořkým jádrem.

Kterým odrůdám dát přednost?

Některé odrůdy mandloně jsou cizosprašné, jiné částečně i plně samosprašné. Mandloň kvete časně zjara, a proto se často stane, že pokles teplot už pod –3 nebo –4 °C květy poškodí. Výhodou je, že kvetení je postupné a poměrně dlouhé a část květů proto přežije. Ohrožení mrazem je také důvod, proč se při šlechtění mandloně klade důraz na odolnost vůči mrazu v době květu a pozdní kvetení, dále pak na samosprašnost, chuťové vlastnosti jádra a dobrou luštitelnost.

Jak pěstovat mandloň

Stromy jsou vůči mrazu většinou dobře odolné, poškození však, jak už bylo řečeno, hrozí květům. Proto pro pěstování volíme chráněná stanoviště, vyhýbáme se zejména mrazovým kotlinám.

  • Nejvhodnější jsou stanoviště s otevřenou polohou a s teplými, hlubokými, propustnými, středně těžkými půdami, dobře zásobenými živinami.
  • Naopak nevhodné jsou půdy těžké a zamokřené; mandloň totiž snese spíše přísušek než nadbytek vody.
  • Nejvhodnější polohy pro pěstování mandloní jsou do nadmořské výšky 250 m, na stanovištích s průměrnou roční teplotou 8–9 °C a s úhrnem celoročních srážek nad 400 mm.
  • Pro kulturní odrůdy používáme podnož MN– VA–1. Stromky na této podnoži jsou vhodné do sušších půd i s vyšším obsahem vápna.

Jak mandloň přořezávat?

Pěstujeme obvykle čtvrtkmen nebo polokmen s volně rostoucí patrovou korunou a terminálem.

  • Vzhledem k tomu, že plody mandle nejsou nikterak závislé na co největším oslunění koruny, je možné nechávat stromy hustší, než jsme zvyklí u ostatních ovocných druhů. Stromy vysazujeme na jaře a upravíme jim korunku, ponecháme čtyři až pět kosterních větví a terminál zkrátíme na tři až pět pupenů.
  • Letním řezem pak odstraníme nadbytečné a zahušťující letorosty a pokud jsou více narostlé prodlužující výhony, zakrátíme je na 50 cm. Vytvoříme tak kompaktnější korunu a podpoříme tvorbu bočního obrostu.
  • V dalších letech pokračujeme v zapěstování korunky a můžeme vytvořit jedno až dvě další patra. Udržovacím řezem pak odstraňujeme příliš zahuštěné, suché a poškozené větve.
  • Letní řez doporučuji i v dalších letech, protože mandloň zpravidla vytváří velké množství zahušťujících výhonů a do koruny rostoucích vlků.

Zralost plodů poznáme podle praskání a sesychání rubiny (zeleného oplodí). Po sklizni plody vyluštíme od zbytků rubiny a dosušíme je na lískách v teple a v proudícím vzduchu, aby nezplesnivěly. Takto připravené mandle skladujeme v suchém chladnějším prostředí, nejlépe ve skořápkách, tak si zachovají dobré chuťové vlastnosti i několik let.

Oblíbené odrůdy

Nikol
Česká odrůda, plod je velký, protáhlý. Rubina je zelená až zelenožlutá, silná, pecky se velmi dobře vylupují. Skořápka je hnědá, polopapírová, málo zvrásnělá, méně drsná. Jádro je velké, dobře luštitelné, dobře vyplňuje celou skořápku. Osemení je hnědé až tmavě hnědé. Chuť je velmi dobrá, nasládlá. Plodnost je střední až velká, méně pravidelná. Sklízíme v polovině října. Opylovači nejsou dostatečně prověřeni. Odolnost proti nízkým teplotám ve dřevě i květu je střední.

Sladkoplodá krajová
Pochází z USA, cizosprašná odrůda má plod velký, široký, protáhlý, s menší špičkou. Rubina je zelená až nažloutlá, s drobnými tečkami, silná. Skořápka je světle hnědá, polopapírová, zvrásnělá, korkovitá. Jádro je velké, velmi dobře luštitelné, poměrně dobře vyplňuje celou skořápku. Osemení je hnědé až tmavě hnědé. Chuť je velmi dobrá. Opylovačem je odrůda ‚Vama‘. Plodnost je středně brzká, střední až velká, méně pravidelná. Sklízíme ve 2.–3. týdnu října. Odolnost proti nízkým teplotám ve dřevě je střední, v květu nízká. Odrůda má velké kvalitní jádro, vhodné pro přímý konzum i další všestranné využití. Můžeme ji vysazovat v teplejších oblastech, v okrajových pak na chráněných stanovištích.


Vama
Česká cizosprašná odrůda mandloně. Plod má velký, protáhlý, rubina je zelená, s malými tečkami, středně silná, pecky se dobře vylupují. Skořápka je světlehnědá, polopapírová, zvrásnělá, polodrsná. Jádro je velké, poměrně dobře vyplňuje celou skořápku. Osemení je žlutohnědé. Chuť je velmi dobrá, sladká, s osobitou příchutí. Opylovačem je odrůda ‚Sladkoplodá krajová‘. Plodnost je střední, méně pravidelná. Sklízíme ve 2.–3. týdnu října. Odolnost proti nízkým teplotám ve dřevě i květu je střední. Má kvalitní plody, které jsou vhodné pro přímý konzum, pražení, k výrobě cukrovinek i oleje. Můžeme ji vysazovat do všech oblastí vhodných pro pěstování mandloní, v okrajových oblastech na chráněná stanoviště.

Zora
Česká částečně samosprašná odrůda. Plod má střední, protáhlý. Rubina je tmavě zelená, středně silná, pecky se dobře vylupují. Skořápka je hnědá, pevná, drsná, s malými prohlubněmi. Jádro je velké, poměrně dobře vyplňuje celou skořápku. Osemení je hnědé až tmavě hnědé. Chuť je velmi dobrá, sladká. Plodnost je středně brzká, střední, méně pravidelná. Sklízíme v 1.–2. týdnu října. Odolnost proti nízkým teplotám ve dřevě i květu je střední. Plody jsou vhodné pro přímý konzum, výrobu čokolád i pro další zpracování.