Mechy a lišejníky se převážně vyskytují na starších vzrostlejších stromech.
Zdroj: profimedia.cz

Mech a lišejník na stromech: Škodí, nebo nevadí? Co tvrdí experti?

Zdá se vám pohled do koruny vašeho ovocného stromu pokrytého stříbrným lišejníkem či zelenkavým mechem romantický? Otázkou je, jestli jsou pro dřeviny nebezpečné nebo jim prospívají.

Mechy a lišejníky se převážně vyskytují na starších vzrostlejších ovocných a jiných stromech. Objevují se nejen na kmenech, ale i na jednotlivých větvích. Přestože jedna skupina pěstitelů je názoru, že jsou neškodné, druhá se jich chce zbavit. Lišejníky jsou z počátku velmi nenápadné a objevují se jako sem tam barevná skvrnka, ovšem časem se rozrůstají a pokrývají velkou část stromu. Vyznačují se nepatrnou potřebou minerálních živin a odolností vůči suchu a teplotním výkyvům.

Jednoznačně páchají újmy

A bohužel není pravda, že neškodí. Potřebují totiž odněkud čerpat sílu pro svůj další růst, takže parazitují a mohou klidně ohrozit i velkou část úrody ovocného stromu. Nejdříve tyto parazitické organismy vegetují jenom na povrchu borky, ale později narušují kůru hlouběji a do pletiv rostlin se mohou dostávat výtrusy různých hub a bakterií, které už dřevinám škodí. Větve mohou například zahnívat a následně i zasychat. Pomalu, ale jistě! A mechy i lišejníky vytvářejí navíc nejen sami o sobě, ale i díky narušování kůry, prostor pro přezimující škůdce, kteří v jarním období drobné ovoce napadají. Nejvíce jsou takto poškozovány slivoně, jabloně, hrušně a třešně. Je tedy mnoho důvodů k tomu, abyste porosty lišejníků a mechů na ovocných stromech odstraňovali.

Nejdříve tyto parazitické organismy vegetují jenom na povrchu borky, ale později narušují kůru hlouběji a do pletiv rostlin se mohou dostávat výtrusy různých hub a bakterií, které už dřevinám škodí. Nejdříve tyto parazitické organismy vegetují jenom na povrchu borky, ale později narušují kůru hlouběji a do pletiv rostlin se mohou dostávat výtrusy různých hub a bakterií, které už dřevinám škodí. Zdroj: profimedia.cz

Už naši předkové si s nimi věděli rady

První věcí, kterou byste měli po nálezu těchto organizmů na kmínku a větvích udělat, je očistit porostlá místa mechanicky pomocí kartáče od odumřelé borky a následně je natřít vápenným mlékem. Odstraněné lišejníky by neměly dopadat na půdu pod stromem, ale do předem připravené plachty, rozložené pod stromem. Naškrabaný odpad je třeba důkladně spálit, už proto, že může obsahovat spoustu škodlivého hmyzu. Udělejte to ke konci podzimu na sklonku vegetace nebo brzy na jaře, kdy vytvořením světlého povrchu ochráníte keře a stromy před intenzivním slunečním zářením. Někdy bylo doporučováno, před celým tímto procesem použít postřik nebo udělat nátěr postižených partií roztokem zelené skalice v koncentraci 5 až 8 %.

Vsaďte na výluh z dřevního popela a vápna, funguje skvěle

Na zlikvidování mechů i lišejníků je velmi účinná speciální směs z dřevního popela. Namíchejte si ji z 8 dílů vody, 1 dílu dřevního popela a 1 dílu žíravého vápna. Promíchávejte ji každý den po dobu jednoho týdne. Pak už stačí nechat roztok ustát a čirou tekutinou pravidelně natírat napadený strom. Lišejníky i mechy po tomto nátěru zčervenají a opadnou. V současné době je tato metoda považována nejen jako efektivní, ale především za ekologicky šetrnou.

První věcí, kterou byste měli po nálezu těchto organizmů na kmínku a větvích udělat, je očistit porostlá místa mechanicky pomocí kartáče od odumřelé borky a následně je natřít vápenným mlékem. První věcí, kterou byste měli po nálezu těchto organizmů na kmínku a větvích udělat, je očistit porostlá místa mechanicky pomocí kartáče od odumřelé borky a následně je natřít vápenným mlékem. Zdroj: profimedia.cz

Účinnost lze vysvětlit pozoruhodně vysokým množstvím živin v dřevním popelu: v průměru obsahuje směsný dřevní popel 5 % organických látek, jen stopy dusíku, ale 3 % fosforu, 8 % draslíku a 32,5 % vápníku ve formě kysličníků. Zajímavé jsou i údaje o množství biogenních prvků v popelu některých listnatých dřevin: popel z jilmu obsahuje až 39,4 % vápníku, popel z lípy až 31,4 % draslíku a popel z habru až 10,7 % fosforu.

Zdroje: www.sazenicka.cz, www.ceskestavby.cz 

Akční letáky