merlík bílý

Merlík, jedlý léčivý plevel: Připravíte z něj špenát, salát i čaj

Merlíku se říká planý špenát či dobrý Jindřich. Dokud nedoroste metrové výšky a nevykvete, jsou jeho listy skutečně překvapivě křehké a lahodné. A také léčivé, stejně jako kořen.

Merlík všedobr (Chenopodium bonus-henricus) je v zeleninových o květinových záhonech považován za plevel, a kulturní rostliny může skutečně utlačovat, když doroste do metrové výšky. Ovšem jeho mladé listy můžeme využít v kuchyni, stejně jako mladé natě jeho příbuzného merlíku bílého (Chenopodium album).

Merlík jako zelenina

Listy lze podusit, ochutit česnekem, vinným octem, olejem a solí a připravit z nich výtečnou zeleninovou přílohu, nebo je přidávat do polévky. Mladé výhonky lze podusit na páře jako chřest, podobně upravená jsou chutná i malá poupata v bohatém květenství. Mladé listy, které raší časně zjara, lze je jíst i syrové. Hodí se do salátů i zdravých smoothie. Jsou bohaté na pročišťující chlorofyl, vitamíny a minerální látky. 

Merlík jako léčivka

Jakmile merlík vykvete, listy jsou již příliš hořké a tuhé - i poté ovšem chutnají housenkám nočních motýlů. A my je můžeme kvetoucí nať využít pro přípravu odvaru, který působí mírně projímavě při zácpě, hojí sliznice dýchacích i trávicích cest a příznivě působí i při hemeroidech – jak při popíjení šálku třikrát denně, tak zevní aplikaci. Podobně hojí i nejrůznější oděrky a ranky. Může ulevit také při lupénce, při které lze přikládat i pomačkané listy merlíku, které změkčí postižená místa a urychlí jejich odloučení a posléze i hojení. Posilujícím prostředkem při jarní únavě i chudokrevnosti je šťáva vylisovaná z mladých natí merlíku. Užíváme 3-5 krát denně čajovou lžičku před jídlem, po dobu dvou až třech týdnů. Konzumovat lze také čerstvý i povařený kořen - má rovněž posilující účinky a zajímavou chuť.