Spolupráce mikroskopických hub s rostlinami – mykorhiza, je poměrně známý jev. Služby symbiotických hub využívají téměř všechny. Neméně důležitými průvodci rostlin jsou však i rozmanité bakterie. Pěstitelé si jistě vybaví bakterie nitrifikační, které žijí v hlízkách na kořenech bobovitých rostlin.

Bezpečný domov a sladké snídaně v podobě cukrů oplácejí rostlině tím, že poutají vzdušný dusík, živinu zásadní pro růst, a přemění ji na sloučeniny, které hostitelka umí využít. Dusíku díky nim má, co hrdlo ráčí, a zahradníci ji mohou využít dokonce jako zelené hnojení.

A vědí, že u hrášku nebo fazolí se nemusejí strachovat o dostatečný obsah dusíku v půdě – rostliny si ho s pomocí bakterií zajistí samy. Ovšem pouze pokud se se svými neviditelnými pomocníky setkají. Ve zdravé, živé půdě by k tomu časem dojít mělo, ale můžete je k rostlinám i naočkovat. Buď speciálním přípravkem, nebo troškou zeminy od již prosperující luštěniny.

Vesmír ve lžičce půdy

Důmyslné výzkumy fyziologie rostlin však ukazují, že nitrifikační bakterie nejsou ani zdaleka jediné. V každé lžičce zdravé půdy žijí miliardy dalších bakterií, které mohou s rostlinami spolupracovat.

Jejichž přítomnost nevidíme, neboť nežijí v žádných speciálních hlízkách, mohou se však pohybovat v těsné blízkosti rostlin. Jejich kořeny si totiž vybrané bakterie cíleně přitahují pomocí rozličných výměšků. Jakmile semínko vysune první kořínek, začnou námluvy. Některé rostliny dokonce žádoucí bakterie předávají svému potomstvu v semenu.

Bakterie umí podobné divy, jako symbiotické houby – rostlinám například usnadní příjem cenných a často vzácných prvků, jako je fosfor nebo železo. Často jsou v půdě ve formě sloučenin, které rostliny nedovedou přijmout. Bakterie je však rozpustí a rostlině tak naservírují.

A prokazují jí i řadu dalších služeb. Produkují látky zvyšující odolnost rostlin vůči nepříznivým klimatickým změnám. Hlídají je před bakteriemi nepřátelskými, a chrání tak jejich zdraví. Na tomto principu fungují mnohé biologické ochranné prostředky.

Jakmile prospěšné mikroorganismy obsadí území, hlídají si ho proti vetřelcům. A funguje to jak na kořenech rostlin, tak na jejich nadzemních částech. I ty jsou pokryty celým společenstvem mikrobů, podobně jako naše kůže.

Někdy stačí neškodit

Bakteriální přípravky mají velkou budoucnost. Mohly by konvenčnímu zemědělství pomoci prolomit bludný kruh, který vytvořilo používání pesticidů. Na zahradě však podobné přípravky ani nepotřebujete – přátelských bakterií tu přirozeně žijí spousty.

Pokud jim neškodíte. Tedy nepoužíváte pesticidy, které podobně jako antibiotika zabijí nepřátele i přátele. A zatímco ve svém těle tu spoušť napravíte probiotiky, v případě poškozené půdy ozdravení tak rychlé není.

Rovněž přemíra minerálních průmyslových hnojiv působí neblaze. A složité předivo vzájemných vazeb v půdě nepodporuje ani zbytečné rytí. Kvalitní, organicky hnojenou a zamulčovanou půdu za vás šetrně prokypří žížaly, a především – bude plná rozmanitých mikroorganismů.

Právě rozmanitost vede k rovnováze, k tomu, že se žádná skupina neblaze nepřemnoží – všichni se hlídají a regulují navzájem. A mnozí z nich pomáhají rostlinám.

Související články

Zdroj: časopis Receptář