Staleté pivoňky

Pivoňky jsou zdobné květiny s velkým množstvím kultivarů, které se v poslední dobé opět dostávají na výsluní. Oproti čistým botanickým formám jsou kultivary často plnokvěté. Věděli jste, že na území Číny se pivoňky pěstují déle než dva tisíce let, a právě tam najdete nejstarší známé pivoňky? Tyto rostliny se dokonce mohou dožít i více než sta let!

Pivoňky v severní Číně

Když se sedm hvězd Velkého vozu skloní nad jihovýchod, v čínském městě Taiyuan v Chrámu dvou pagod vykvete stromková pivoňka. Připadá vám to jako začátek pohádky? Skoro to tak je. Každé jaro v Tayuanu pohádkově rozkvétá stovkami květů sytě růžová pivoňka už více než čtyři sta let. Jeden a půl metru vysoký a tři metry široký pivoňkový keř je atrakcí lákající poutníky do jinak nezajímavých končin severní Číny.

Citlivé pivoňky můžete množit právě teď

Kdo by nechtěl takovou krásu na zahradě. Pivoňky jsou i ve váze nádherné, ale když je zasadíte do zahrady, bude vás pohled na ně těšit mnohem déle. Mají tolik nádherných variant a barev. I když patří mezi rostliny, které vyloženě nesnášejí přesazování, právě teď je ideální doba to udělat. Jsou totiž připravené a narostlé na to, aby byl trs rozdělený. Pamatujte ale na to, že množit se mají jen rostliny starší šesti let.

Dělení trsů bylinných pivoněk

Dělení trsů je rozhodně nejjednodušší způsob, který zvládne úplně každý zahradník. Bohužel je vhodný jen pro bylinné pivoňky. Na konci vegetačního období ostříhejte všechny listy a vykopejte trs ven. Dobře uvidíte, jak se od sebe dají kořeny vhodně rozdělit, aby vzniklo víc menších rostlin. Každá nová sazenice by měla mít alespoň tři pupeny a měli byste je nechat dva až tři dny zaschnout. Pivoňky se sázejí tak, aby byly jejich pupeny alespoň dva až čtyři centimetry pod povrchem, do kypré, lehké a dostatečně humózní půdy. Ideální stanoviště je slunné, ale chráněné, případně polostín. Počítejte také s tím, že rozsazené trsy nebudou první dvě sezony kvést.

Dřevnaté pivoňky je třeba množit jinak

Dřevnaté, jako ta z Taiyuanu, se nemnoží dělením trsů, ale řízkováním, hřížením či roubováním. Roubování je vyšší dívčí, do toho se asi pouštět nebudete. Řízkování je možné i teď na konci vegetačního období, ale má poměrně malou úspěšnost. Řízky můžete odebrat nyní a ve skleníku je zasadit do čistého písku nebo perlitu. Důležité je, aby měly dostatečnou vláhu. Připravte se ale na to, že jen malé množství řízků skutečně zakoření. Můžete také vyzkoušet hřížení. Dlouhé boční větve skloňte tak nízko, aby se dotýkaly země, zajistěte je například skobou a zahrňte hlínou. Důležité je větve nepoškodit a přihrnout, aby měly dostatek vláhy a v místě pustily kořínky. Sazenice vzniklé hřížením můžete odebrat za dva roky. Sice to trvá dlouho, ale je to v podstatě bez práce. Ať už získáte sazenice dřevitých pivoněk jakkoli, zasaďte je tak, aby byly pupeny asi deset centimetrů pod povrchem.

Zdroje: www.denik.cz, sazenicka.cz, www.nasezahrada.com