Modřenec do jarní zahrady neodmyslitelně patří. Jeho drobné kvítky skvěle doplňují zářivé tulipány a sluneční narcisy. Kvete zhruba od března do května a daří se mu i v truhlíku nebo na skalce.

Co je modřenec?

Modřenec (Muscari) je mrazuvzdorná okrasná cibulovina. Roste jak v polostínu, tak na přímém slunci. Potřebuje pouze dostatek prostoru, aby se mohl rozrůstat. Aby vám na jaře dělal radost, naplánujte si výsadbu od srpna do prvních mrazů. Cibulky vkládejte do země cca 8-15 cm hluboko. Aby květiny nevypadaly osamoceně, můžete je sázet po trsech. Po 2-3 letech je lze oddělit. Po odkvětu rostliny přihnojte kompostem a jakmile listy zcela zežloutnou, odstřihněte je.

Modřenec
info

Modřenec

Jaký druh si vybrat

Zástupců modřenců je hodně. Na českých zahrádkách se používají nejčastěji 3 druhy. Modřenec arménský, modrý a širokolistý. Modřenec arménský má i svého bílého až velmi světle modrého kolegu. Odrůdu Ocean Magic. Oba dva vykvétají postupně. Vypadají krásně celý rok, protože jejich lístky raší už na podzim. Modřenec modrý patří mezi rané posly jara. Kvete totiž už v únoru. Modřenec širokolistý má trošku jiný tvar okvětních lístků, které nejsou tak nadýchané jako u prvních dvou zástupců.

Co je toxicita rostlin

Obsah jedovatých látek v rostlině je proměnlivý. Záleží na více faktorech od stanoviště, klimatu, sušení po roční období. Jed pochopitelně působí jinak u dítěte, u zvířat a u dospělého člověka. Toxické látky má většina rostlin. Odborně se nazývají „toxické metabolity" a v malých dávkách jsou považovány za léčivé. Jakmile ale překročí určitou mez, stávají se jedem. Ten je definován jako látka, která vyvolává chorobné změny, metabolické procesy a deformace tkáňových struktur, jež mohou vést ke smrti. Na našich zahradách a zahrádkách se setkáváme s jedovatými rostlinami běžně. Jsou to např. jarní krásky jako je bledule jarní, sněženka předjarní, jmelí bílé nebo kostival lékařský.

Je modřenec jedovatý?

Podle ústavu ochrany a welfare zvířat a veřejného veterinárního lékařství v Brně jsou modřence „jedovaté pro všechny druhy zvířat i člověka, ale otravy jsou popisovány jen výjimečně a jsou mírné. Příznaky otravy se projevují pálením v ústech, sliněním, zvracením, průjmem, kolikou a na pokožce se objevuje vyrážka."

Otrava a první pomoc

Pokud se projevily u vašeho blízkého příznaky otravy, je nutné zahájit první pomoc. Okamžitě volejte rychlou záchrannou službu. Na centrále vám mohou pomoci s postupem záchrany jako je zajištění základních životních funkcí a průchodnost dýchacích cest. Pokud je postižený v bezvědomí, můžete vyvolat zvracení. Nezapomeňte také na odebrání vzorku rostliny, kterou otrávený s největší pravděpodobností požil. Umožníte tak lépe identifikaci a průběh léčby.

Zdroj: www.ped.muni.cz, cit.vfu.cz, www.ped.muni.cz, kbd.zf.jcu.cz, zahradkarskaporadna.cz