Zdroje: zahradkarskaporadna.cz, eagri.cz
Monilióza. Pod tímto názvem se skrývají hned dvě choroby – moniliová spála (úžeh) a moniliová hniloba peckovin. Obě choroby způsobuje cizopasná houba rodu Monillia (hlízenka). Na plodech napadených stromů pak na slupce i v dužnině vznikají hnědá, měkká místa, která se rychle rozšiřují. Plod poté změkne a celý zhnědne. Na napadených hnědých místech se vytvářejí špinavě bílé kruhovité polštářky, které jsou tvořené fruktifikačními orgány hlízenky.
Koloběh – ani zima nepomůže
Plody, které napadla spála, nemusejí vždy spadnout, někdy se naopak vysuší (mumifikují) a zůstanou viset na stromě i přes zimu.
A protože spála je nesnadno odstranitelná, na jaře se díky těmto plodům infekce objeví znovu. Proto je vhodné poškozené plody ze stromu včas odstranit. Choroba však přezimuje nejen v napadených plodech, ale i větévkách, které zůstávají v koruně stromů. Na jaře se z těchto míst šíří.
Jak ji poznáme?
Moniliová spála napadá především meruňky a višně, včetně těch okrasných, a v menší míře třešně, jejichž listy na větvičkách postupně vadnou a usychají. Vypadají dokonce jako spálené.
Napadené květy sice neopadávají a zůstávají na stromech, ale připomínají poškození mrazem. Na napadených letorostech se zase velmi často objevuje klejotok, jenž může postupně přejít i na starší dřevo a může být příčinou rozsáhlejšího poškození stromů.
Prevence
Moniliové spále lze předejít ošetřením, chcete-li postřikem, který se provádí na začátku květu a při podmínkách vhodných pro chorobu i v době opadu květních plátků.
Pro výskyt a šíření choroby v období kvetení je optimální deštivé počasí a nižší teplota (pod 12 °C), pro napadení plodů pak teplota kolem 20 až 22 °C.
Pomáhá i to, když své stromy pozorujete, protože významným predispozičním faktorem pro moniliózu u plodů může být i jejich poškození hmyzem nebo krupobitím, výrazné kolísání vlhkosti apod. K šíření choroby za vegetace pak napomáhá dále vítr a hmyz.
V případě výskytu choroby je tak vhodné v rámci prevence před další sezónou dokonale odstranit postižené části stromu, jak jsme již uvedli výše, a rány po řezu pak ošetřit stromovým balzámem. Je dokonce i lepší, abychom odstraněné části stromu, stejně jako popadané plody, nedávali na kompost, aby se nestaly dalším zdrojem infekce.
Takže, pokud máte rádi vaši zahradu, či ještě lépe ovocný sad, vždycky když máte čas a lehnete si pod slívu, podívejte se do větví. Moniliózu už teď určitě snadno poznáte!