Mulčovací textilie je dobrou pomocnicí při pěstování jednoleté zeleniny i jahod, i když i zde má své výhody i nevýhody. Ovšem používat ji automaticky při zakládání trvalkových záhonů a výsadeb dřevin nemusí být do budoucna nejšťastnějším řešením.

Když textilie brání růstu

Mulčovací textilie je spolu s vrchní vrstvou organického nebo štěrkového mulče, který ji zakryje a zatíží, opravdu účinnou bariérou proti růstu plevelů. Díky tomu je často používána i při zakládání trvalkových záhonů a opravdu nám usnadní péči o výsadbu v prvních letech. Jenže poté neumožní přirozený rozvoj rostlin. Trvalky se nemohou rozrůstat do šířky a přirozeně množit, což je na škodu nejen vzhledu záhonu. Některé časem i zahynou, pokud se nemohou obnovovat. Stejný problém nastává i u odnožujících dřevin, jako jsou například půdopokryvné růže. Ve vrstvě mulče neoddělené od půdy se navíc snadno z roku na rok samy přesévají letničky, které trvalkové výsadby velmi pěkně doplňují. Na textilii budou jen živořit. Alternativou, která potlačí plevele účinně, ale za pár let se sama rozloží, jsou kartóny, na které je kladena další vrstva sypkého mulče.

Mulčování zeleniny

Při pěstování jednoleté zeleniny převládají klady textilie – potlačuje plevel, na začátku sezóny zahřívá půdu, do jisté míry ji chrání i proti vysoušení (avšak ani zdaleka ne tolik, jako vrstva organického mulče). Propouští vláhu i vzduch. Pokud jednotlivé sazenice pěstujeme v otvorech tvaru kříže (z textilie tedy nic nevystřihujeme), samy si otvor rozšiřují podle potřeby a plevely jsou potlačeny v nejvyšší možné míře.

Mulčovací textilie je mnohem lepším řešením, nežli ponechat půdu na záhonech napospas vysušujícímu slunci nebo dokonce než hubit plevele pomocí herbicidů. Ovšem oproti vrstvě organického mulče, kladeného přímo na dobře připravenou (kyprou a vlahou) půdu, má i svoje nevýhody. Zatímco pod volným mulčem najdou slimáky naši pomocníci (kachny, ježci, ropuchy), pod textilií jsou schovaní lépe. Nestačí ani mulč obrátit hráběmi a zahubit vajíčka plžů, nebo do něj naklást pivní pasti. Mulč bez textilie navíc poskytuje lepší péči o půdu – žížaly si jej zatahují dovnitř a tím půdu provzdušňují a zvyšují její schopnost nasát vodu. Mulč se postupně rozkládá a obohacuje půdu o humus, základ jejího zdraví a úrodnosti. Stačí, když se podíváme na stav půdy pod textilií a pod organickým mulčem po sezóně.

Volným mulčem samozřejmě snáze prorostou plevele, které musíme včas odstraňovat (i pod mulčem je můžeme podsekávat plecím očkem). Organický mulč je také třeba postupně doplňovat, silnější vrstva čerstvé trávy bude hnít bez přístupu vzduchu. Prevencí je promíchání zelené, na dusík bohaté hmoty se suchým materiálem, jako je listí, sláma, staré seno nebo štěpka.

Pokud používáme netkanou textilii při pěstování jahod, je vhodné ji zjara i po sezóně dočasně odstranit a jahodníky, které budou plodit ještě další rok, potěšit trochou kompostu.