"Větve ořešáku částečně přesahují nad pozemek sousedů. Sousedka tvrdí, že z ořešáku něco padá, a kvůli tomu jí uhynul již druhý rododendron. Žádá, ať větve na podzim ořežeme, nebo nejlépe ať odstraníme celý ořešák. Je opravdu možné, že přesahující větve mohou škodit sousedčiným rododendronům?" ptá se čtenář.

Nikoli choroba, ale opadávající květenství ořešáku

To, že váš ořešák zasahuje k sousedům, rododendronům spíše prospívá (zastínění). Po odkvětu, začátkem jara, opadávají z ořešáku odkvetlá samčí květenství. Na zemi zčernají a nevypadají vůbec hezky. Ale to je jen estetická vada.

Ořešákové listí rododendronům naopak svědčí

Ani opadané listí neškodí, i když se o něm traduje mnoho pověr, například, že se nedá kompostovat. To ale platí, jen pokud bychom kompostovali samotné listí a ve velkém množství. Pokud je promícháte s dalšími organickými zbytky, lze listí z ořešáku normálně kompostovat. A určitě i sousedé spadané listí shrabují a jistě nepohrdnou ani na jejich pozemek spadlými ořechy. A za to hrabání navíc by nebylo špatné přidat jim jako vstřícné gesto košík ořechů z vlastní sklizně.

Pokud sousedé ořešákové listy zkompostují, mohou kompostem vylepšit půdu u rododendronů. Těm také prospívá nastýlání borovou hrabankou, rašelinou i tlejícím listím.

Řez ořešáku se provádí v době vegetace

V zájmu dobrých sousedských vztahů ale asi bude vhodnější přesahující větve odstranit. Ořešáky se moc netvarují a pokud je chcete prořezat, musíte to provést během vegetace. Větve uřízněte nejpozději do konce srpna. Pokud byste ořešák ořezali až v zimě, rány budou silně ronit mízu a strom by mohl i uhynout. Řezné plochy pak ošetřete vhodným nátěrem (např. Balakryl), aby se se do rány nedostaly dřevokazné houby. Pokácet celý strom je ale zbytečné, nic, co ze stromu padá, určitě sousedův rododendron nemůže zahubit a vy (eventuálně sousedé) byste přišli o dobré ořechy.

Choroby ořešák nepřenáší

Škůdci ořešák skoro netrpí a další choroby, které ořešák napadají, jsou specifické a na jiné rostliny se nešíří.

Ořešák královský (Juglans regia) je strom pocházející z jihovýchodní Evropy a pro své plody se pěstuje dlouhá staletí. V dospělosti dorůstá do výše až 30 metrů a protože jeho koruna je kulovitá, pod sebou pokryje i kruhovou plochu o přibližně stejném průměru.

Ořešák královský, zvaný též vlašský, má plody se slabou skořápkou. Pěstují se i jiné druhy, například ořešák černý, který pochází z Ameriky a dorůstá skoro dvojnásobných rozměrů. Jeho plody ale mají skořápku tvrdou. Ořešák roste velmi rychle a již po několika letech je z něj mohutný strom. Vyhovují mu slunné stanoviště a chráněné polohy. Ve vyšších polohách a mrazových kotlinách poškozují ořešáky pozdní mrazíky.

Rododendron často trpí suchem

Rododendrony jsou stále zelené i opadavé keře dorůstající výšky několika metrů a většinou potřebují kyselou půdu. Existují však i rododendrony pocházející z vápenatých pohoří, kterým naopak kyselá půda vadí.

  • Stanoviště ale mají raději stinné, nebo alespoň polostín.
  • Na otevřených místech trpí slunečním úpalem a zvláště neopadavé druhy velmi trpí předjarním sluncem, které vysušuje listy.
  • V předjaří je půda ještě zmrzlá a kořeny úbytek vlhkosti nedokáží nahradit. Listy se svinují a někdy i zcela usychají. Proto je vhodné rododendrony před příchodem zimy důkladně zalít.

Rododendrony mohou vadnout i během vegetace, což může způsobovat houbová choroba Phytophtora cinnamoni. Listy napadené rostliny začnou blednout a posléze usychají. Doporučuje se Phytophtorou napadené rostliny zlikvidovat, rododendrony znovu poblíž nevysazovat a vydezinfikovat půdu.