Na jaře můžeme i bez zkušeností a námahy snadno vegetativně množit mnoho rostlinných druhů.
Hřížení je snadné a efektivní
Zkusit můžeme jednoduché hřížení, které nejčastěji volíme u druhů s poléhavým či plazivým růstem a u těch rostlin, jež tvoří šlahouny nebo se jejich větve kloní k zemi. Vybereme mladý výhon, který je možné bez problémů ohnout až na zem, a zasypeme jej do jámy nebo do rýhy vyplněné kvalitním substrátem.
Proti pohybu nebo vytažení můžeme výhon zafixovat v zemi třeba kolíkem. Po nějaké době (závisí na druhu) pustí výhon kořeny. Stav kořenění kontrolujeme opatrným odhrnutím země. Teprve po zakořenění větev odřízneme od matečné rostliny. V létě je nezbytná zálivka čerstvě zakořeněného výhonu.
Řízkováním lze množit jakékoli keře
Řízkováním lze úspěšně množit jehličnany i listnáče. Nejrychleji koření listnaté keře, vyzkoušet ale můžeme všechno. Úspěšní bychom měli být např. u svídy, brslenu, břečťanu, šeříku, tamaryšku, skalníku, trojpuku, vajgélie, kérie, hortenzie, kaliny, komule, pustorylu, růže, tavolníku či zlatice.
- Řízky (nejčastěji z jednoletých výhonů) na dolním konci ostrým nožem seřízneme dlouhým šikmým řezem a vršek zastřihneme rovně nebo jen mírně šikmo kousek nad očkem.
- Pro podporu kořenění můžeme řezné plochy namočit do stimulátoru.
- Řízky lehce zešikma zapíchneme do truhlíčků se směsí perlitu a rašeliny v poměru 1:1.
- Zalijeme je a necháme venku, v pařeništi či v chladném skleníku, vždy chráněné před přímým sluncem. Určitě je dobré po dobu prvních 2–3 týdnů zakrýt truhlíček fólií.
- Řízky rozsazujeme teprve tehdy, mají–li dostatek kořenů.
Řízky s patkou
Patkovými řízky se dobře množí zejména jehličnany, třeba zeravy, jalovce, cypřišky a tisy.
Vyzkoušet můžeme i jinou úpravu řízků, tzv. řízky s patkou. U tohoto způsobu jde o to, aby na řízku zůstala i část starého dřeva. Najdeme si tedy vhodnou větvičku, prudkým pohybem ji odtrhneme a nezapomeneme odříznout přebytek kůry, která na řízku po strhnutí zůstane. Další postup je stejný jako u předchozího způsobu řízkování.
Vrby zakoření kdekoli
Některé druhy vrb a topolů koření tak snadno, že stačí zapíchnout větvičku do vlhké země. A některé větévky zakoření v pouhé sklenici s vodou (svída, zlatice, vrba).
Podmínky pro kořenění přímo na záhonu můžeme zlepšit zakrytím netkanou textilií nebo v menším měřítku přiklopením zavařovací sklenicí.