V kráse ani užitečnosti živý plot žádný zděný, kovový ani dřevěný nepředčí. Jak rostliny vybírat, nakupovat a sázet?

Plot, který vyroste sám

Bujněji rostoucí druhy dřevin náš pozemek rychle oddělí od okolí. Pokud někdo na tomto vitálním plotě poškodí pár větví, rychle dorostou. Plot můžeme častěji upravovat a tvarovat. Vyžaduje však více péče – bohatší zálivku a častější řez (několikrát ročně).

Menší ploty mohou sloužit nejen jako bariéra chránící obvod zahrady, ale i estetický prvek uvnitř ní. Na výběr je mnoho druhů dřevin s různě zbarvenými jehličkami či listy, květy i plody, které mohou být i jedlé.

Živé ploty jako nepropustná a vysoká bariéra

Funkční, dostatečně vysoký a hustý plot můžeme při dobré péči vypěstovat během 2 až 4 let.

Pro výsadbu mohutného živého plotu jsou vhodné z jehličnatých dřevin např. známé a často používané túje (Thuja) běžně nabízené v zahradnictvích v mnoha kultivarech. Ale nejen ony. Vhodný je i tis (Taxus), který je velice efektní, nenáročný, snadno se udržuje a snáší hluboký zmlazovací řez i stín. Je však jedovatý, proto není vhodný do zahrad, kde se pohybují malé děti.

Z listnatých dřevin se vysazují zástupci rodu ptačí zob (Ligustrum) – opadavé (L. Bulhare) i neopadavé (např. L. ovalifolium), javor babyka (Acer campestre), habr (Carpinus betulus), různé druhy vrb (Salix), lísky (Corylus) a mnohé další.

Trnité druhy (např. dřišťál - Berberis, nebo trnka – Primus spinosa) sice nerostou tak rychle, ale posléze vytvoří nepropustný porost a dobře odolávají všem nežádoucím vlivům či návštěvníkům.

Malé a okrasné živé ploty

Pro okrasné ploty a plůtky, jejichž úkolem není chránit pozemek, můžeme zvolit:

  • méně vzrůstné a středně až pomalu rostoucí druhy, např. z rodů zimostráz (Buxus)
  • pomalu rostoucí drobnolisté, stálezelené keře, např. skalník (Cotoneaster)
  • pomalu až středně rychle rostoucí opadavé i neopadavé keře s menšími listy a červenými, oranžovými až žlutými okrasnými plody nebo některé druhy brslenů (Eonymus).

Tyto rostliny velice dobře snášejí řez a tvarování a jsou vhodné hlavně pro nižší plůtky, např. k oddělení záhonů v zahradě apod.

Jak dobře nakoupit sazenice?

při nákupu důkladně kontrolujte jejich stav:

  • Nesmějí být přeschlé.
  • Musí mít svěží barvu.
  • Raší z nich nové rostoucí výhony.
  • Mají dostatečně velký a dobře zabezpečený kořenový bal.

Pro výsadbu jsou vhodnější rostliny zapěstované v květináčích, kontejnerech, které mívají kořenový bal větší, lépe a rychleji se ujímají a můžeme je sázet téměř kdykoliv od jara do podzimu.

Rostliny s volným kořenovým balem jsou po výsadbě náročnější na zálivku a déle trvá než zakoření a začnou růst. Bývají však výrazně levnější než sazenice zapěstované v kontejnerech. Pro ně je podzimní termín pro úspěch důležitý.

Výsadba

Vzdálenost mezi sazenicemi je různá, závisí na vzrůstnosti druhu. Obvyklá je 30 až 50 cm. Obecně se dá říci, že by měla být taková, aby se rostliny začaly spojovat do „stěny“ během dvou až tří let.

Po výsadbě dbáme na to, aby zemina u rostlin byla stále mírně vlhká (za teplých slunných dnů zaléváme každý den, a to větším množstvím vody, aby se dostala až ke kořenům).

Jak stříhat?

  • Nikdy nenechejte výhony přerůstat – u mladých výsadeb by pak rostlina rostla do délky, nevětvila se a pomaleji se zapojovala do stěny.
  • U starších rostlin na nestříhaných plotech zase výhony dřevnatějí a přerostlé se špatně sestříhávají.
  • Stěny plotu sestříhávejte v horní části vždy o něco více než v dolní nebo alespoň do roviny. Zůstane-li širší vršek, jde k dolním větvím méně světla a ke kořenům méně vláhy a plot pak odspodu většinou prosychá.

Pozor na hnízda ptáčků

V živých plotech a zejména v těch listnatých s oblibou hnízdí ptáci, nacházejí tu i potravu a také úkryt podobně jako ježci a řada dalších živočichů. Ptáci jsou na zahradě velkými pomocníci ve sběru hmyzu, a schopnost živých plotů poskytnout jim útočiště je jejich další výhodou oproti plotům klasickým. Před sestřihem se však přesvědčte, že mezi větvemi není hnízdo s mláďaty! Pokud ano, řez samozřejmě odložte.

Volně rostoucí živý plot

Pokud máte velkou zahradu, můžete nechat keře volně růst. Pouze zpočátku lze řezem podpořit hustotu plotu. Přirozený plot z listnatých keřů se hodí především do přírodně pojatých zahrad. Kombinovat lze druhy krásně kvetoucí i plodící, například forzytii, pustoryl, hortenzii, mirabelku, ptačí zob, komuli čili motýlí keř, pámelík, dužnoplodé růže, plané růže, černý a červený bez, dřín, dřišťál, šeřík, svídu, hloh....

Čím hnojit?

Přes sezónu živé ploty pravidelně hnojíme hnojivy vhodnými pro danou rostlinu, na konci léta použijte hnojivo s malým obsahem dusíku a zvýšeným obsahem draslíku a hořčíku. Podpoří vyzrávání mladých výhonů a dobrou přípravu rostlin na zimu.