„Ráda bych se zeptala na záhadný útvar na stonku růže (viz foto). Objevili jsme jej loni na podzim, když jsme růže zkracovali. Mám obavy, že by se onen nádor mohl vyskytnout i u dalších růží, které pěstujeme – máme jich asi 30 druhů“ ptá se
Miroslava Králová z Prahy 9

Záhada rostlinných nádorů a novotvarů

Záhadný útvar (novotvar, tumor, nádor) může způsobovat bakterie Agrobacterium tumefaciens (syn. Rhizobium radiobacter, A. radiobacter). Je to široce polyfágní bakterie, rozšířená po celém světě, která napadá nejen růže, ale také révu vinnou, většinu druhů ovocných dřevin (peckoviny, jádroviny, ořešák) i další dřeviny a rostliny – řepu, křen, rajčata, jiřiny, pelargonie a mnoho jiných. Nádory jsou zpočátku šedobílé, měkké, později se rozpadávají nebo dřevnatějí.

  • Bakterie vyvolávají nádory různé velikosti především na kořenech, kořenovém krčku nebo v místech štěpování či poranění.
  • K infekci z půdy dochází vždy přes poranění, například rankami způsobenými při obdělávání apod., a to především za teplého a vlhkého počasí.
  • Optimální pro vznik infekce jsou teploty v rozmezí 20–27 °C.
  • Výskyt onemocnění je omezený na půdách s kyselou reakcí.
  • Opakované pěstování náchylných rostlin zvyšuje zamoření půdy.

Silnější výskyty nádorovitosti proto bývají na pozemcích školek, kde se dlouhodobě a opakovaně pěstují ovocné, okrasné a lesní dřeviny, a kde nádorovitost způsobuje i ekonomické škody. Výpěstky s nádory jsou neprodejné, protože po vysazení většinou špatně rostou, mají světlejší a menší listy, kratší a slabší přírůstky a dávají menší a méně kvalitní sklizeň. U napadených keřů také hůře vyzrává dřevo a zvětšuje se tím riziko vymrznutí.

Bakterie mění geny

Bakterie rodu Rhizobium jsou běžnými půdními organismy. Nádorovitost pak mohou způsobovat jen některé patogenní kmeny, které obsahují infekční látky, jež proniknou do buňky rostliny a pozmění její genom. Část takto vnesených genů vyvolá produkci rostlinných hormonů, které zase vyvolají růst nádoru a produkci opinů – zvláštních aminokyselin, které slouží agrobakteriím jako energetický zdroj. Pro tuto vlastnost jsou bakterie A. tumefaciens také používány jako významný nástroj v genetickém inženýrství.

Nádor v místě očkování je pro rostlinu zhoubný

Při dostatečném přísunu živin se může vytvořit i poměrně velký, zbrázděný nádor. K jeho tvorbě ale rostlina spotřebuje mnoho živin, tím se vysiluje a chřadne. Vnitřní, ale i vnější projevy choroby nejsou vždy stejné, někdy nelze vůbec pozorovat rozdíl mezi zdravou a postiženou růží, která někdy roste a kvete ještě mnoho let. Jindy se však vyvine nádor v místě očkování a rostlina brzy uhyne.

Prevence a léčba bakteriální nádorovitosti

Choroba se vyskytuje častěji na podnožích Rosa multiflora než na podnožích R. canina.

Před sázením dobře prohlédneme kořeny sazenic. Případný nádor můžeme vyříznout a ránu vydezinfikovat (např. i Septonexem, roztokem modré skalice apod.). Většinou tak chorobu zlikvidujeme. Někdy se však stane, že se nádory později znovu objeví na kořenech nebo i na větvích a během několika let choroba zahubí celý keř. V již postižených rostlinách se nákaza může šířit zvláštními infekčními pruhy: novotvar se vytvoří na místě dosti vzdáleném od vstupu infekce a nezbývá pak, než napadenou rostlinu odstranit a spálit. Přenést nákazu mohou i očka z nakažených rostlin. V půdě se nákaza nadměrně nehromadí a sázíme–li růži tam, kde jsme již růži měli, postačí výměna půdy.