Shnilá jablka bezpečně zlikvidujte
Napadená jablka průběžně likvidujeme.
Příčinou hnijících jablek bývá často nákaza zvaná monilióza. Moniliniová spála a moniliniová hniloba plodů patří k nejvážnějším houbovým chorobám peckovin, ale objevuje se i u jádrovin. Různé odrůdy jsou na ni více či méně náchylné. Nejvíce si projevů této choroby všímáme ve chvíli, kdy nám téměř před očima mizí část úrody – jablka jsou prohnilá skrz a skrz a i ty části, které nejsou viditelně zasažené není možné použít k dalšímu zpracování. I ony mohou být kontaminovány škodlivými mykotoxiny a v případě použití např. do moštu znehodnotí celou várku.
Ideální je, pokud se nám průběžně daří nakažené plody sbírat (ať už ze země, tak i ze stromu) a bezpečně likvidovat. Buď je zcela vyhodíme, za určitých podmínek je můžeme i zkompostovat. Nejvhodnější je použít metodu tzv. horkého kompostování. Ale uložit je můžeme i do běžného kompostu. Podmínkou je, že shnilé plody zasypeme dostatečně vysokou vrstvou vhodného materiálu (např. zemina, posekaná tráva) tak, aby nemohlo docházet k zpětnému rozšiřování nákazy. K dezinfekci kompostu můžeme využít také vápno, které zároveň zrychluje kompostovací procesy.
Jak omezit šíření hniloby?
V omezení moniliózy hraje významnou roli pravidelná a vhodná péče o stromy. Mezi tato opatření patří řez – dostatečně prosvětlená koruna lépe odolává šíření chorob, ale také hnojení. Opomíjet bychom neměli ani probírku plodů. Měla by následovat po červnovém propadu plodů. Tehdy se jabloně samovolně zbaví části nasazených plodů. Pokud i pak zůstane plodů příliš, ručně jejich množství regulujeme. Když takový zákrok neučiníme, dočkáme se obvykle menších plodů, které se navíc často dotýkají. Což je téměř záruka rychlého šíření chorob, včetně moniliózy.
Monilióza se snadno šíří na sousední plody.
Samozřejmostí by mělo být pravidelné odstraňování napadených plodů. Ideální je, pokud se nám na podzim podaří odstranit všechny napadené plody, včetně těch malých scvrklých – mumifikovaných. Pokud přesto na stromě nějaké nakažené plody zůstanou, poslední lhůtou, kdy je musíme odstranit, je doba, kdy se začnou nalévat pupeny. Jinak hrozí, že cyklus choroby bude v dalším roce pokračovat a nakažené plody se stanou dalším ohniskem nákazy.
Mumifikované plody bychom měli z koruny odstranit před naléváním pupenů.
Ochrana dozrávajícího ovoce
Vosy poškozují dozrávající jablka a zároveň přenášejí moniliózu a jiné choroby.
Vstupními místy infekcí jsou všechna poranění povrchu rostlinných orgánů: jizvy, praskliny, požerky, místa poranění kroupami, při sklizni… Lahodná šťáva zrajícího ovoce přitahuje také hmyz, především druhy, které poraňují plody. Tj. z blanokřídlých vosy a sršně, dále pak škvory a brouky. Po takovém hodování nejen, že dochází ke znehodnocení jednotlivých plodů, ale často i k přenosu moniliózy. Vosy obvykle začnou malou dírkou a postupně vyhlodají dužninu tak dokonale, že zbude jen prázdná slupka. Hmyz se pokusíme od zrajícího ovoce odlákat. Osvědčené jsou např. lapače vos zhotovené z PET lahví. Škvory můžeme za pomoci speciálních úkrytů odchytit a přestěhovat na jiné místo. Jsou to totiž velmi zdatní pomocníci při boji s mšicemi.
Ani po sklizni není vyhráno
Původce moniliniové hniloby, Monilia laxa, škodí nejen v době dozrávání plodů na stromech, ale i po sklizni. Tvorba konidií, kterými se monilióza šíří, probíhá již při nízkých teplotách. Jejich masivní produkce nastává při teplotách nad 10 °C a šíření je velmi rychlé. Proto je důležité v pravidelných intervalech kontrolovat skladované ovoce a neskladovat jej v příliš vysokých vrstvách. Samozřejmostí by měla být šetrná sklizeň, aby nedocházelo k poranění plodů.
