Jiřiny jsou vyšlechtěné do ohromného množství forem. Jsou zářivé, optimistické, někdy až s nádechem komediantství. Jejich hlízy, které nevydrží náš zimní mráz, se ven vysazují až po "ledových mužích". Již s předstihem si je ale můžete namnožit dělením, řízkováním, lze je dokonce roubovat...
Jiřiny jsou velmi vděčné a bohatě kvetoucí zahradní rostliny. Mnohé odrůdy kvetou až do pozdního podzimu. Jedinou nevýhodou je nutnost chránit hlízy před zimním mrazem a tudíž je každoročně stěhovat. Pokud si je zároveň namnožíte, může být každoroční vyjímání jiřin z půdy vlastně výhodou.
Ven se hlízy jiřin vysazují až v polovině května, kdy nehrozí přízemní mrazíky, ale narašit a namnožit si je můžete s předstihem.
Jak množit jiřiny dělením hlíz:
-
Rozdělujte především velké, mnohačetné hlízy.
Velké a silné hlízy můžete i rozříznout. Řežte ostrým, sterilním nožem po délce. Řeznou ránu nechejte zaschnout a zasypte práškem z dřevěného uhlí. Takto zísakáte sice z mála mnoho, ale na druhou stanu je vyšší riziko napadení houbovými chorobami.
- Na každé hlíze musí zůstat kořenový krček a minimálně jedno očko.
- Počítejte s tím, že na rozdíl od brambor jiřiny raší jen z horní části hlízy.
Ani hlízy bez oček však nepřijdou nazmar. Můžete je použít k originálnímu roubování: Seřízněte zdravý, silný výhon a naroubujte jej do hlízy. Roubuje se buď do rozštěpu, či na kozí nožku.
Narašené rostliny můžete rozmnožovat řízkováním:
- Lépe zakořeňují řízky odříznuté těsně nad hlízou, použijete-li řízky z vyšších výhonů, je úspěšnost zakořenění nižší.
- Řízky ihned po odříznutí zapíchejte do výsevního substrátu nebo do vlhkého písku.
- Substrát by měl být sterilní, jinak hrozí napadení houbovými chorobami.
- K zakořenění je nutná teplota kolem 20 °C a vysoká vzdušná vlhkost.
- Po zakořenění rostliny přesaďte do květináčů a před výsadbou na volné prostranství je postupně otužujte.
obrázek z archivu ireceptar.cz
|
Množením péče nekončí. Mladé, rašící jiřinky jsou poměrně citlivé a může je ohrozit mnoho škůdců a chorob. Na které především byste si měli dát pozor? Na slimáky a škvory, třásněnky a mšice, na bakteriózy a virózy. |
Slimáci a škvoři, kterým mladé, šťavnaté výhonky velice chutnají, jsou schopni jiřiny zlikvidovat během jediné noci.
Třásněnky sají na listech jiřin, které se následkem toho zbarvují do stříbřita a různě deformují. V nerozvitých poupatech způsobí třásněnky deformaci pozdějších květů. Okvětní lístky mají poté zelenavou barvu a při silnějším napadení zaschlé hnědé okraje.
Mšice, zvláště mšice maková, se na jiřinách vyskytují rovněž poměrně často. Tato mšice má černou barvu a v krátké době dokáže obalit vegetační vrcholy, které se začnou deformovat.
Mšice navíc přenášejí virová onemocnění. Jiřiny tak mohou onemocnět virem mozaiky jiřin či okurek. Napadeným rostlinám se deformují listy, bývají zakrslé nebo naopak zbytnělé a mozaikovitě zbarvené. Tyto virózy jsou bohužel neléčitelné a je proto nutno napadené rostliny ihned vykopat a zničit.
Bakteriózy, které se způsobují nádorky na kořenech, se mohou vyskytnout ve vlhké půdě a za deštivého počasí. Tato choroba se šíří půdou, pomůže proto její dezinfekce a střídání plodin.
obrázek z archivu ireceptar.cz
|
S výjimkou viróz proti všem neduhům existuje prevence i léčení. Na savé škůdce, jako jsou mšice a třásněnky, a zrovna tak proti slimákům, můžete použít i zdravotně nezávadné biologické přípravky, které šetří životní prostředí i vaši zahradu. |
