Zdravé, dobře živené pelargonie vytvářejí v červenci a v srpnu dostatek výhonů vhodných pro řízkování. Nejdůležitější je perfektní zdravotní stav. Rostliny nesmí mít na listech mozaiku žlutých skvrn, která může být příznakem virového onemocnění.

Jak postupovat?

  • Na rostlině vždy vybereme a odstřihneme dobře rostoucí výhonek a upravíme ho rovným řezem pod listem.
  • List poté těsně u stonku odstraníme včetně palistu, aby po zasazení řapík nezasahoval do substrátu.
  • Délka řízku závisí na druhu a na vzdálenosti jednotlivých kolínek s listy, zpravidla by ale měl být dlouhý asi 7 cm. Vyštípneme na něm i případná poupata.

Někteří praktici doporučují nařezané řízky nechat zavadnout při pokojové teplotě v temném a suchém prostoru. Toto opatření je nutné pouze u sukulentních druhů pelargonií, kde se na řezné ploše musí vytvořit povlak, který zabrání případnému zahnívání. U břečťanolistých pelargonií můžeme řízky sázet ihned. Úspěšnost zakořenění a množství kořenů můžeme zvýšit pudrovým nebo gelovým stimulátorem. Řeznou plochu řízku jimi ošetříme a s pomocí kolíčku řízek zasadíme. To proto, aby se stimulátor po zapíchnutí z řezné plochy nesetřel. Pro prevenci přenosu virových a bakteriálních chorob dezinfikujeme nůž při přechodu na další rostlinu lihem nebo podobným dezinfekčním roztokem.

Kde řízky nejlépe zakoření?

Substrát pro zakořeňování musí být kvalitní, bez zárodků chorob a škůdců, pokud možno sterilizovaný. Velmi dobře se osvědčila směs z čistého jemného písku, agroperlitu a rašeliny v poměru 3:2:1. Tímto substrátem můžeme naplnit mělké misky, sadbovače nebo malé květináče. K zakořeňování řízků můžeme použít i rašelinové tablety (jiffy), což je slisovaná sterilní rašelina v síťovaném obalu, která po zalití nabobtná. Napíchané řízky se doporučuje zalít přípravkem Previcur, který rostliny ochrání proti houbovým chorobám. Nasazené řízky nezakrýváme plastovou fólií ani tabulkou skla. Nařízkované pelargonie postavíme na světlé místo, nikdy ne na přímé slunce. Nejlepší stanoviště je na sever otočené okno. Podle potřeby je můžeme zastínit, ale nezatemňujeme je. Lze použít i vyhřívanou množárnu, protože prohřátí substrátu urychluje tvorbu kořenů - nesmíme ji však těsně uzavřít.

S vodou opatrně

Velmi důležitá je opatrná zálivka. Vyvarujeme se zbytečného přelévání, nezaléváme studenou vodou. Optimální teplota vzduchu pro zakořeňování je zpočátku ve dne i v noci 20–22 °C, později po dvou týdnech může být o něco nižší, zvláště v noci. Při vyšší teplotě je potřeba opatrně větrat, případně řízky jemně mlžit. Kořenící rostlinky nesnášejí průvan.

Přesazování a zaštipování

Řízky zakoření přibližně za 3-4 týdny, potom je přesadíme do květináčů o průměru 6–9 cm. Pelargonie musíme zaštipovat, aby byly pěkně košaté, a začneme s tím, když mají mladé rostliny 5-6 listů. Zaštípnutý vrchol můžeme použít jako řízek. Rostliny pak pravidelně hnojíme. Někteří pěstitelé zakořenělé řízky hrnkují až v předjaří, neboť přezimováním celé misky ušetří cenné místo ve skleníku. Z kořenících řízků pravidelně odstraňujeme suché listy. Nesmíme zanedbávat kontrolu, zda se neobjevili škůdci, jako jsou molice, třásněnky a mšice.