Ať už máte zahradu velkou, nebo malou, bez základního zahradního nářadí se prostě neobejdete
Zdroj: PhotographyByMK / Shutterstock.com

Co udělat se zahradním nářadím, ještě než začnete pracovat na zahradě?

Zahrady se pomalu začínají probouzet a na světlo se derou první otužilé rostliny. Nadešel tedy nejvyšší čas se podívat, jak jste připraveni na nastávající zahrádkářské období, a případně doplnit sklad nářadí.

Ať už máte zahradu velkou, nebo malou, jste zkušený zahrádkář, nebo začátečník, bez základního zahradního nářadí se prostě neobejdete. Pro ty, kdo si rádi vychutnávají vůni hlíny, jistě nejsou novinkou nejrůznější typy zahradních lopatek, pleček, kultivátorů, jednoručních hrabiček, ale i rýčů, lopat a rycích vidlí. Na trhu je výběr z celé řady výrobků, od nejjednodušších z nejlevnější oceli s klasickou dřevěnou násadou až po sofistikované nástroje vynikající kvalitními materiály, ergonomickými tvary a lákavým designem. I tyto prvky dokážou znásobit radost ze zahradničení, navíc často ulehčí nepříjemnou námahu, sníží únavu i případná zdravotní rizika a také zvýší výkonnost.

Jednou z částí, kterým se při výběru nového náčiní vyplatí věnovat pozornost, je násada Jednou z částí, kterým se při výběru nového náčiní vyplatí věnovat pozornost, je násada Zdroj: KavardakovA / Shutterstock.com

DOBŘE PADNE DO RUKY

Jednou z částí, kterým se při výběru nového náčiní vyplatí věnovat pozornost, je násada. Na starých, často používaných dřevěných násadách lze najít stopy vyhlazení, které vznikly postupem času a díky nim skvěle padnou do ruky. Designéři nových nástrojů se snaží přizpůsobit úchop a tvar tak, aby se dal naplno využít jejich potenciál už od prvního okamžiku. Pouze cena by proto neměla být rozhodujícím kritériem.

Klasickým materiálem pro násady je tvrdé jasanové dřevo, které má dostatečnou pevnost a pružnost, aby z něj na rozdíl třeba od buku nenaskakovaly puchýře. Budete‑li potřebovat násadu zaklínovat, zkuste to udělat jako staří řemeslníci pomocí klínků z akátu nebo habru. Jsou mnohem lehčí než kovové a drží stejně dobře.

Pro vlhčí prostředí se však více hodí moderní kompozitní materiály, které nenasávají vodu a nebobtnají, a navíc jsou již ergonomicky vytvarované. U méně namáhaného nářadí lze uvažovat nad násadou z hliníku – je lehká, a navíc se nezřídka vyrábí jako teleskopická, takže ji lze nastavit na míru a také se lépe skladuje. Platí zde přímá úměra, že s kvalitnější násadou se bude příjemněji pracovat.

POVRCHOVÁ ÚPRAVA

U drobného nářadí se pro povrchovou úpravu s oblibou využívají nejrůznější umělé hmoty, v současné době se trend hodně přiklání k úchopům z termoplastické gumy (TPR) či termoplastických elastomerů (TPE). Tyto materiály jsou kromě pěkného vzhledu také vysoce funkční: mají velmi příjemné dotykové vlastnosti, jsou rezistentní vůči vlivům počasí, působí protiskluzově a jsou také velmi odolné proti opotřebení. Pro snadnou údržbu stačí trochu vody, saponátu a kus hadru, navíc přispívají ekologii – lze je dokonce recyklovat. Výrobci je uvádějí pod různými obchodními značkami a většinou v kombinaci s kovy jako ocel či hliník, které tvoří základní konstrukci, na niž se nanese potah.

Pracovní část nářadí může mít v nejkvalitnějším provedení nerezové prvky nebo antikorozní úpravu. Nástroje z normální oceli bude potřeba po práci vždy řádně očistit do sucha. Někteří výrobci v poslední době potahují povrchovou úpravu fluorplasty, tedy látkami na základě teflonu nebo xylanu. Tyto materiály propůjčují nářadí vynikající antikorozní ochranu a mají také velmi nízký koeficient tření, což se projevuje skvělými kluznými vlastnostmi. K jejich dalším specifikům patří vysoká odolnost a otěruvzdornost nesrovnatelná s obyčejným lakem, kterým bývá ošetřeno nejlevnější nářadí. Důležité je také uchycení nástroje k násadě – čím delší a robustnější bude úchyt, oko nebo tulej, tím menší nebezpečí, že se násada vyviklá či ulomí při hrubé práci.

Krásná zahrada vyžaduje řádnou a pravidelnou péči a také dobré vybavení Krásná zahrada vyžaduje řádnou a pravidelnou péči a také dobré vybavení Zdroj: alicja neumiler / Shutterstock.com

ZÁKLADNÍ VÝBAVA

Záleží samozřejmě na tom, jak velkou plochu a co přesně obděláváte. Pro drobné zahrádkaření, které neaspiruje na zemědělskou velkovýrobu, si vystačíte se základní sestavou nářadí doplněnou o pár rýčů, lopat, hrábí a vidlí. Podle typu terénu případně můžete pořídit ještě krumpáč, sochor a mačetu. Rýč je třeba vybírat podle půdy a použití. Na kamenitou zahradu se hodí typ se zašpičatělou čepelí, na lehkou zeminu stačí zaoblená. Rovné ostří se používá na vyrývání stromků a keřů. Násada má sahat po prsa a u rukojeti ve tvaru D je třeba dát pozor, aby se na ni vešla ruka v rukavici. Případně stojí za to zvážit nákup rycích vidlí – zapichují se lépe než rýč a dají se použít stejně jako obyčejné podávky. K nejčastěji používaným nástrojům v rukou každého zahradnického nadšence bude však nejspíš patřit zahradní lopatka, motyka, plečka, kultivátor a hrabičky.

NEPODCEŇUJTE PŘÍPRAVU

Než se pustíte do prvního záhonu, rozhodně zkontrolujte stav svého nástrojového parku. Zima byla dlouhá, a pokud jste kvůli lockdownu zanedbali na podzim údržbu, následky se mohly projevit. Zarezlé a tupé nástroje rozhodně neposlouží svému účelu moc dobře. Zatuhlé nářadí se vyplatí rozebrat a řádně promazat. Na pohyblivé prvky ručních nástrojů bohatě stačí klasická vazelína, kterou koupíte na každé benzínce. Pokud nářadí nejde rozebrat, na promazání se hodí například WD40, výborný je také Ballistol, použít lze i jiné vzlínající mazací prostředky. Máte-li vhodné vybavení, otupené nástroje můžete nabrousit sami, nebo je zaneste do nejbližší brusírny. Určitě se také vyplatí zkontrolovat stav a upevnění násad: poškozené je třeba vyměnit a uvolněné upevnit.

STARÁ LÁSKA NEREZAVÍ, NÁŘADÍ ANO

Lehkou rez dostanete dolů jemným smirkovým papírem nebo ocelovou vlnou, u čepelí rýčů, lopat a podobných nástrojů zmizí většinou sama po prvním použití. Nezapomeňte je však po práci očistit od hlíny. Pokud je koroze rozšířenější, zkuste zrezlé plochy nejprve postříkat odrezovačem nebo přípravkem WD40 a pak očistit kuchyňskou drátěnkou. Silně zkorodované nářadí naložte do horké vodní lázně s kyselinou citronovou a poté neutralizujte oplachem v roztoku jedlé sody. Lze použít také mýdlovou vodu a konzervovat nastříkáním oleje.

Na staré hrubé nářadí se dá zkusit i konzervační metoda našich pradědečků, takzvané kovářské černění. Nářadí položte po očištění ocelovým kartáčem do ohně, nechte rozžhavit a rychle ho ponořte do kbelíku s vyjetým olejem. Ještě za tepla vytáhněte a osušte. Výsledkem je neuvěřitelná patina, kterou na moderním nářadí nenajdete. Ale pozor! Oleje nesmí být málo, jinak by nestačil nástroj ochladit a mohl by vzplanout.

Zdroj: Dům a zahrada

Akční letáky