Narcisy: Toto je 13 jejich úžasných druhů. Z některých přechází zrak! Znáte je?

Narcisy patří mezi nejčastěji pěstované a nejoblíbenější jarní květiny. Můžeme je pěstovat na záhonech, některé i na skalkách, dokonce je i rychlit v domácích podmínkách.

Pokud se našinec ocitne na delší dobu v oblasti s celoročně teplým počasím, po čase se mu začne stýskat po střídání ročních období. A to přesto, že většina z nás touží po teple. Bez zimy bychom se však nemohli těšit na jaro. Když nastane, příroda nabízí všechny odstíny zelené, a v zeleni první květy. Zářivá žluť narcisů je přímo symbolem jara. Mohou nás ovšem potěšit i květy sytě oranžovými, bělostnými nebo narůžovělými…

Obří rodina narcisů

Pokud si myslíte, že rostliny jsou jen statickou ozdobou bytu, podívejte se na toto úžasné časosběrné video ze života narcisů:

Zdroj: Youtube

Botanické druhy narcisů pocházejí z teplejších luk a hor jižní Evropy. V literatuře se uvádí, že v oblasti Středozemního moře a střední Evropy roste asi 40 druhů. Narcisy začali šlechtit nejdříve zahradníci v Anglii, později v Holandsku. V současnosti nové kultivary pocházejí většinou ze severního Irska, Nového Zélandu a USA. Několik šikovných šlechtitelů máme však i v České republice. Protože odrůd stále přibývalo, byly zahradní narcisy rozděleny do skupin, kterých je v současnosti 13.

1. Trubkovité narcisy:

Odrůdy této skupiny mají vždy jeden květ na stonku a trubku narcisu stejně dlouhou nebo delší než okvětní lístky.

2. Velkokorunné narcisy:

Mají rovněž pouze jeden květ na stonku a pakorunku, případně trubku vždy delší než jedna třetina délky okvětních lístků, ale vždy kratší než celé okvětní lístky.

3. Narcisy malokorunné:

Mají jeden květ na stonku a pakorunku kratší, než je třetina délky okvětních lístků.

4. Plnokvěté narcisy:

Patří sem všechny plnokvěté odrůdy, včetně plnokvětých botanických druhů a vícekvětých plných narcisů. Květy jsou tvořeny naskládanými okvětními lístky. Některé plnokvěté narcisy mají trubku nebo pakorunku vyplněnou dalšími okvětními lístky.

5. Triandrus hybridy:

Vícekvěté hybridy jsou odvozené od narcisu trojmužného (Narcissus triandrus).

6. Cyclamineus hybridy:

Vznikly křížením narcisu bramboříkového (Narcissus cyclamineus). Jejich květy tvarem připomínají květy bramboříků.

7. Jonquilla hybridy:

Pocházejí z křížení narcisu okolíkatého (Narcissus jonquilla). Jsou voňavé a většinou vícekvěté.

8. Tazetta narcisy:

Mnohokvěté narcisy, pocházející z křížení odrůd nebo druhů narcisu taceta (Narcissus tazetta). Jsou pozdní a voňavé.

9. Poeticus hybridy:

Odrůdy narcisů s malou korunkou zakončenou kresbou podobnou kresbě narcisu bílého (Narcissus poeticus). Jsou jednokvěté, voňavé a kvetou jako poslední skupina narcisů až počátkem května.

10. Bulbocodium hybridy:

Jsou vyšlechtěny z narcisu sukničkového (Narcissus bulbocodium). Mají typický, asymetrický tvar květu.

11. Split Corona a Colar:

Do této skupiny patří všechny kultivary narcisů, které mají květy hybridy: se širokými pakorunkami, rozstřiženými do šesti základních částí, a které jsou delší než třetina délky pakorunky.

12. Ostatní odrůdy:

Do této skupiny patří všechny odrůdy narcisů, které nelze zařadit do žádné z předešlých skupin.

13. Species:

Původní druhy narcisů

Co odhalí kód

Když si kupujeme novou odrůdu narcisu, bývá u cibule spolu se jménem odrůdy ještě kód. Např. NORDIC RIM, 3 W-GYYO. Číslo 3 za názvem znamená, že odrůda Nordic Rim patří do skupiny malokorunných narcisů. První písmeno (nebo písmena) před pomlčkou říkají, jaká je barva okvětí (W = bílá) a písmena za pomlčkou sdělují barvu korunky – a pokud je vícebarevná, tak postupně od středu k okraji. Písmeno G značí zelenou, Y žlutou (a pokud je žlutý úsek delší, písmeno Y uvidíme dvakrát), O znamená oranžová. U některých odrůd mohou květy zahrnovat ještě jiné barvy, například P jako růžová nebo R jako červená.

Sázíme a chráníme

Narcisy vysazujeme na slunné stanoviště do běžné zahradní půdy s neutrální až lehce zásaditou reakcí. Půdu předem zryjeme na výšku rýče a pohnojíme vyzrálým kompostem nebo průmyslovými hnojivy (NPK nebo Cererit). Cibule narcisů vysazujeme na přelomu září a října až do listopadu. Sázíme tak hluboko, aby cibule překrývala zemina ve výšce odpovídající dvojnásobku jejich výšky.

Narcisy lépe vyniknou, pokud vysadíme skupinku jedné odrůdy, např. po třech cibulkách ve vzdálenosti 15 cm od sebe. Jsou vcelku mrazuvzdorné, pokud ale nastanou holomrazy a teplota po delší čas klesá pod -15 °C, měli bychom je chránit krytem z lesního chvojí nebo slámou. Mráz je schopen vytlačovat cibule vzhůru, což může způsobit odtržení cibule od podpučí s kořeny, a cibule pak hyne. Narcisy ze skupin 5 až 8 a vícekvěté narcisy skupiny 4 jsou méně mrazuvzdorné, proto je raději chráníme zimním krytem preventivně.

Když narcisy odkvetou

Po odkvětu odstraníme zbytky květů těsně za semeníkem a necháme listy volně zatáhnout. Právě v této době cibule narcisů nejvíce rostou, proto je často zaléváme a občas přihnojíme.

Je žádoucí, aby fotosyntéza probíhala co nejdéle, listy proto v žádném případě neodstraňujeme. Pokud cibule pěkně naroste, rostlina příští sezonu opět bohatě pokvete.

Pokud si přejeme narcisy přesazovat, cibule z půdy vyjmeme teprve až když se listy zcela zatáhnou, obvykle koncem června. Přesazování je vhodné provést jednou za čtyři roky. Cibule usušíme a uskladníme na stinném, suchém místě při teplotě kolem 20 °C.

Jaké je trápí choroby a škůdci?

Narcisy trpí podobnými chorobami jako ostatní cibulové květiny. Proti fuzarióze a dalším houbovým chorobám se bráníme pozdní výsadbou. Občas se vyskytují rady sázet narcisy již v srpnu. V té době je však půda příliš přehřátá, což může u čerstvě vysazených cibulek zavinit vznik houbových chorob.

Nejúpornější škůdce narcisů je cibulovka narcisová, zvaná též velká narcisová moucha. Tato pomalu a líně poletující moucha, která nám může připomínat malého čmeláka, vyhledává otvory vytvořené zatahujícími se listy. Jimi pronikne až k cibuli, na niž naklade vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, které cibule vyžírají a tím zapříčiní jejich úhyn.

Podobně se chová cibulovka zhoubná, takzvaná malá narcisová moucha. Její larvy můžeme najít při přesazování narcisů. Napadené cibule pochopitelně vyřazujeme. Dalšími méně častými škůdci jsou háďátko zhoubné a roztoč narcisový. Proti napadení sice můžeme květiny chránit pomocí insekticidů, ale bývá to obtížné a málo účinné. Vhodnější je dbát na prevenci, tedy střídat stanoviště.

Narcisové mouchy nejvíce škodí ve větších výsadbách narcisů, například na sbírkových záhonech, ve kterých často vidíme celá prázdná kola. Dále jako ochrana pomůže kombinovat výsadbu narcisů s plazivými trvalkami, které překrývají otvory po zatahujících se listech. Společná výsadba je navíc pěkná i v době, kdy se listy narcisů zatahují a nijak atraktivní pohled nenabízejí.

Na rozdíl od ostatních cibulovin jsou cibule narcisů jedovaté pro myši a hryzce, kteří je díky tomu neokusují. Někdy je však tito hlodavci vytlačují ven z půdy.