Maliník patří do čeledi růžovité (Rosaceae). Podle charakteru plodnosti dělíme maliník na odrůdy, které plodí na výhonech vyrostlých v loňském roce, říkáme jim jednouplodící, a na odrůdy, které plodí již na nových letorostech, a to na jejich koncích; takové odrůdy nazýváme remontantní.

  • Výhony jednouplodících odrůd po sklizni odumírají, ale už během vegetace vyrůstají výhony nové, které budou plodit v příštím roce.
  • Výhony remontantních odrůd po přezimování znovu plodí. Tato plodnost ovšem není tak vysoká jako v prvním roce a výhony pak po sklizni odumřou. U těchto odrůd necháváme v našich klimatických podmínkách na plodnost pouze výhony narostlé v daném roce, tzv. letorosty, jež po sklizni odstraníme. Hlavní sklizeň plodů remontantních odrůd je ve druhé polovině léta a může trvat až do prvních podzimních mrazíků.

Pěstování maliníku

Maliníku se daří ve všech ovocnářských oblastech na slunném stanovišti a středně těžkých, propustných, humózních půdách, přiměřeně zásobených živinami a vláhou, s mírně kyselou reakcí 5,5 až 6,5 pH.

  • Maliník většinou vysazujeme na podzim do předem dobře zpracované půdy.
  • Mezi sazenicemi dodržujeme vzdálenost 0,6–0,8 m do řad vzdálených od sebe 2,5–3 m.
  • Aby se keře nerozkládaly do pracovní uličky (meziřadí), zhotovíme jednoduchou drátěnku ve tvaru T v šířce 80 cm a na ni napneme jeden až dva tahy drátů. Odnože prorůstající za vymezený prostor každoročně odstraňujeme.
  • Jako oporu můžeme využít také kůly, ke kterým vyvazujeme jednotlivé keře.