Jistě, pachuť nebezpečí dává věcem zajímavý náboj. Najednou vás ovládne pocit, že máte na zahradě něco extra. Něco jako kobru královskou v terárku, ale nikdy nevíte, co od ní můžete čekat. A to je v případě jedovatých rostlin maličko problém. Tyhle nebezpečné krásky vám sami o sobě škodit nebudou. Ale pokud je třeba vaše malá dcerka, vnuk nebo zvíře začnou okusovat, žužlat nebo jakkoliv strkat do pusy, bez pardonu pustí svoji kapičku jedu... Což v některých případech může znament zdrvotní komplikace, v jiných dokonce rozsudek smrti.
Náprstník má krásné hroznovité květy a příjemně voní.
Na jaké rostliny byste si měli dát pozor?
- Bobkotřešeň, bobkovišeň (Prunus)
- Břečťan (Hedera)
- Čemeřice (Helleborus)
- Bolševník (Heracleum)
- Kustovnice cizí (Lycium)
- Lýkovec (Daphne)
- Náprstník (Digitalis)
- Ocún (Colchicum)
- Loubinec (Parthenocissus)
- Kyhanka (Andromeda)
- Oleandr (Nerium)
- Oměj (Aconitum)
- Pěnišník (Rhododendron)
- Tlustonitník (Pachysandra)
- Ptačí zob (Ligustrum)
- Pryskyřník (Ranunculus)
- Vistárie (Wisteria)
- Zimostráz (Buxus)
- Žanovec (Colutea)
Čemeřice působí neškodně. Opak je ale pravdou.
Strašení aneb Pohádka o zlé květině
Otrava se většinou ohlásí pálením v ústech, nevolností, kolikou, zvracením, závratěmi, poruchami vidění, dušností nebo poruchami krevního oběhu. Ve finále může končit zástavou srdce a smrtí. A za tohle riziko žádná – byť sebenebeštější nádhera – nestojí.
Loubinec pokrývá zdi a zídky. Nikdy ho nepřehlédnete.
Pokud vaší zahradu navštěvují batolata nebo zvířata, zbavte se všeho, co je ohrožuje. U starších dětí se vyplatí malá lekce botaniky. Prostě jim říci, co kde kvete a že některé rostlinky nejsou jenom krásné, ale dokážou člověku pěkně ublížit. Otázka je, jak tohle sdělení přijme dětská psychika. Někdy může nebezpečná věc vzbudit strach a respekt. Jindy zase touhu experimentovat a starý problém s okusováním jedůvek se může znovu objevit.
Oleandr patří mezi nejhezčí nádobové rostliny. Ale je jedovatý...
Puberťáci, nenechavci a zahradní horory
Stalo se vám, že některé z dětí rostlinu chtěně (či omylem) zkonzumovalo? Na výčitky je vždycky času dost. Nejdříve volejte pohotovostního lékaře – linku 155. Než „rychlá“ přijede, operátor vás bude instruovat, jak máte s postiženým člověkem zacházet. Často jde o snahu přimět postiženého, aby se vyzvracel. Často se také aplikuje aktivní uhlí. Sami raději nic nezkoušejte, mohli byste přiotrávenému člověku ještě více uškodit.
Pokud si myslíte, že dotyčný není v ohrožení života, zavolejte Toxikologické informační středisko 224 919 293 a 224 915 402 (nepřetržitá lékařská služba) a poraďte se.
