Zasadit rajčata není zase taková věda. Ale udržet je při životě, to je daleko náročnější. Obvzlášť, když víte, že v zahradě na vaše sazenice čeká spousta nepřátel. Proto se doporučuje nesázet rajčata do stejné půdy a dát si odstup alespoň čtyři roky, aby se zemina trochu zregenerovala.

Další nebezpečí pro rajčata znamená plíseň, která je spojená s vlhkostí. Z tohoto důvodu zahradníci nedoporučují sázet sazenice příliš blízko u sebe, aby měly po dešti šanci dostatečně proschnout…

S tím se pojí pravidla správné zálivky, kdy se mají rajčata zavlažovat přímo u kořenů, aby se nenamočily listy a plody. Ale i přesto, že budete dbát na doporučení, může se stát, že váš „rajčatový záhon“ napadnou jiní nepřátelé. A tady je pět z nich...

Autor Zahrada pro radost vám poradí, jak řešit choroby rajčat. Více na kanále YouTube.com.

Zdroj: Youtube

Septoriová skvrnitost rajčete

Napadá starší listy, kde se projevuje ve formě 2-3 milimetrových šedohnědých skvrn s tmavými okraji. Skvrnité listy postupně žloutnou, hnědnou a odumírají… A nepřítel se postupně přesouvá na stonky, okvětní stopky a řapíky listů.

Přestože plody rajčat bývají většinou netknuté, pro vaši rajčatovou zahrádku to znamená velké ohrožení. Pokud se příště chcete této nepříjemnosti vyhnout, volte odrůdy rajčat, které jsou vůči tomuto nepříteli odolnější, jde hlavně o rajče tyčkové (bulharské) BALKAN F1 nebo rajče Spencer či Torino.

Dejte si také pozor při hnojení rostlinky, protože vysoké dávky dusíkatých hnojiv zvyšují náchylnost rajčat k septoriové skvrnitosti.

První pomoc: Odstraňte postižené listy a pokud možno je vyhoďte mimo zahradu, aby se nákaza nešířila dál. Ujistěte se, že sazenice mají mezi sebou rozestup a může k nim proudit vzduch. Co se týče zálivky, směřujte ji vždycky ke kořenům (vyhýbejte se plodům a listům). Při septoriové skvrnitosti vsaďte na fungicidy jako je Polyversum - Pythium oligandrum, VITISAN nebo SCORE 250 EC.

Fuzarióza (vadnutí rajčat)

Za tuto nemoc je zodpovědná houba zvaná Fusarium oxysporum. Šíří se vodou, hmyzem nebo infikovaným nářadím. Plíseň nejdříve napadá kořeny a poté způsobuje zhnědnutí cévního systému, který není schopen vyživit sazenici vodou.

A výsledek? Rostlinka pomalu, ale jistě sesychá a umírá. Pokud chcete předejít tomu, aby vaše rajčata napadla fuzarióza, vsaďte na odolnější druhy jako Celebrity, Better Boy, Iron Lady.

První pomoc: Odstraňte zasažený porost a pro jistotu sterilizujte nářadí. Omezte dusíkatá hnojiva a používejte vyváženou výživu jako je třeba zinkové hnojivo Imunofol nebo listové hnojivo na bázi zinku a mědi Cuprotonic.

Odborníci doporučují odstranit veškerý plevel, který může být také přenašečem choroby. Proti furazióze můžete vyzkoušet přípravek Polyversum.

Sluneční spála

Přestože rajčata mají ráda slunce, přehršel paprsků jim škodí. Někdy dokonce natolik, že se u nich začne projevovat sluneční spála. Objevuje se ve formě bílých skvrnek na plodech, které se přestávají vyvíjet. Jsou měkké, vodnaté a mění se jejich chuť. Spálu můžete pozorovat také na žloutnoucích listech.

První pomoc: Pokud pěstujete rajčata ve skleníku, zvažte ochranný nátěr (například amarit modrý), který zabraňuje průniku slunečních paprsků dovnitř. U rajčat v truhlících zvažte přestěhování na místo, kde slunce tolik nepraží.

Zelený límec

Neboli zelená kapuce se říká nemoci, která způsobuje že plody jsou kolem stopky zelené, zatímco zbytek tvoří hezká zralá dužina.

První pomoc: Podle odborníků mohou být příčiny hned dvě – nedostatek živin a příliš silné sluneční záření. Snažte se tedy rajčata zastínit malou stříškou nebo je přes poledne zakryjte bílou netkanou textilií. Při výběru vhodného hnojiva vsaďte na to, které má větší obsah boru a draslíku.

Plíseň bramborová

Tento parazit napadá lilkovité rostliny, tedy hlavně brambory, rajčata a lilky. Projevuje se na listech ve formě malých šedozelených skvrnek, které posléze zhnědnou. Nakonec plíseň zničí celou rostlinu, která posléze uschne.

První pomoc: Pokud zjistíte, že rajčata jsou zasažená plísní bramborovou, okamžitě jednejte. Vyzkoušet můžete česnekový postřik, který je známý svými fungicidními účinky. Výluh si připravíte jednoduše: 100 g česneku vložte do 5 litrů vroucí vody a nechte louhovat 24 hodin.

Poté postřik zceďte přes kávový filtr a zřeďte asi čtyřikrát a poté používejte každý druhý den. Vyzkoušet můžete i postřik z jedlé sody, kdy pět lžiček prášku smícháte s 5 litry vody. Kúru aplikujte jednou za tři dny.

Související články

Zdroje: www.akcniceny.cz, www.toprecepty.cz