obrázek z archivu ireceptar.cz

Nenáročné růžové keře: růže stolistá, bedrníkolistá, alpská, sivá, Moyesova

Královna květin nemusí být náročná ani choulostivá – existují i růžové keře, které se o sebe postarají téměř samy. Stačí, když je na podzim vysadíte na slunné místo.

Nenáročné růžové keře, původní druhy nebo prastaré odrůdy, jsou voňavé a přívětivé. Vypadají pěkně po celou sezónu, i když nekvetou dlouho. Stačí je však zkombinovat s trvalkami, liliemi nebo dalšími keři – například komulí - aby je vystřídaly v květu. Štafetu v kvetení si mohou předávat i různé druhy růží navzájem.

růže stolistá (Rosa centifolia)růže stolistá (Rosa centifolia)Autor: Shutterstock.com / Hirundo

Tipy na odolné a nenáročné druhy růží

Růže stolistá (Rosa x centifolia), zvaná též lékárnická, je proslavená svou okouzlující, čistou vůní a starobylým půvabem. Je odolná a nenáročná. Do 2 m vysoký keř kvete poměrně krátce počátkem léta, květy jsou něžně růžové, kolem 7 cm velké, jakoby uvité z množství okvětních plátků. Stolístka je křížencem, pravděpodobně však přírodním, který z původních druhů vzniknul sám kdesi na úpatí Kavkazu. Pěstuje se odnepaměti, nyní i v řadě kultivarů. ´Rubra´ má květy tmavěji růžové, prastará ´Major´ květy velké až 10 cm, ještě starší ´Minor´ je do 80 cm vysoký, kompaktní keřík s drobnými, fialovými květy. Voňavé plátky můžeme usušit na hojivý, osvěžující čaj.

růže alpská (Rosa alpina)růže alpská (Rosa alpina)Autor: Shutterstock.com / Serhii Dubenets

Růže alpská (Rosa alpina) zvaná též růže převislá má obloukovitě klenuté větve téměř bez trnů. Kolem 150 m vysoký keř roste planě v horách jižní i střední Evropy, potkáme ho i v naší přírodě. Růžové květy se objevují od května do července, a dozrávají v dlouhé, lahvovité šípky. Jako u všech růží je můžeme používat na čaj i marmelády.

růže sivá (Rosa glauca)růže sivá (Rosa glauca)Autor: Shutterstock.com / Alrandir

Růže sivá (Rosa glauca) tvoří až 2,5 m vysoké keře. Růžové květy se světlými středy svítí mezi sivými listy od června až do srpna. V evropské přírodě je původní, roste především v horách, v našich se však nevyskytuje.

růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia)růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia)Autor: Shutterstock.com / Svetlana Klaise

Růže bedrníkolistá (Rosa pimpinellifolia) je v Evropě původním, u nás velmi vzácným, kolem 120 cm vysokým druhem. Květy má jednoduché, bělostné, odolné jsou však i kultivary s květy poloplnými. Šípky jsou kulaté a téměř černé. Kvete od května do června.

růže Moyesova (Rosa moyesii)růže Moyesova (Rosa moyesii)Autor: Shutterstock.com / Manfred Ruckszio

Růže Moyesova (Rosa moyesii) zvaná též mandarínská, pochází z Číny. Keře jsou až 3m vysoké a široké. Růžovočervené květy se rozvíjejí v červnu a červenci. Šípky dlouhé a pěkně tvarované.

růže jabléčkonosná (Rosa villosa)růže jabléčkonosná (Rosa villosa)Autor: Shutterstock.com / Hirundo

Růže jablíčkonosná (Rosa villosa, syn. Rosa pomifera) zvaná též ovocná či chlupatá je kolem 150 cm vysoký keř, pěstovaný především pro veliké, chutné šípky. V našich zahradách je oblíbená odrůda ´Karpatia´.

Pěstování

Původní, botanické růže (i přírodní kříženec stolístka) jsou na pěstování nenáročné. Dobře pokvetou na slunném místě, v humózní, propustné půdě hnojené kompostem. Snadno se množí řízkováním nebo dělením. Sazenice vysazujeme na vzdálenost jednoho metru, o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce. Půdu kolem sazenic bychom neměli nechávat obnaženou, slunci a větru vystavenou - mulčování chrání jak její úrodnost, tak kořeny rostlin. Řez nutně nevyžadují, ale pokud výhony po odkvětu o třetinu zkrátíme, budou keře košatější.  Zjara je můžeme zmladit hlubokým řezem, jinak stačí odstranit suché a přestárlé výhony. Z původních druhů růží jsou vyšlechtěny také velké keře tzv. sadových růží, rovněž nenáročné a ideální do prostorných, přírodních i romantických zahrad.