Holá půda je vydána na pospas větru, který z ní odnáší cenné částice, vodě, která vyplavuje živiny, slunci, které ji vysušuje a na povrchu utvoří škraloup. Udržet odkrytou půdu kyprou stojí mnoho námahy a jakmile trochu okorá, není na ni ani pěkný pohled. Mulčované plochy stačí méně zalévat, mulč je také chrání před plevelem, nebo jeho růst alespoň brzdí. Podporuje navíc tvorbu humusu, který je základem úrodné a zdrav půdy. Kořeny rostlin nejsou vystaveny výkyvům teplot, chráněny jsou i prospěšné půdní mikroorganismy, které v příznivém mikroklima mohou nerušeně konat svou nenahraditelnou práci. A díky rozmanitým materiálům vhodným k mulčování můžeme dotvářet i pěkný vzhled zahrady, vystýlat jimi můžeme i cestičky…
Zelený mulč zahřívá a hnojí
Pro mulčování je ideální posečená tráva a jakékoli plané rostliny bez semen, například kopřiva, jitrocel, ptačinec, pampeliška. Posekaná tráva i plevel přináší kromě všech výhod mulče i výživu pro půdní organismy a také dodává do půdy dusík, základní živinu nezbytnou pro všechny rostliny. Na dusík je velmi bohatá především kopřiva, velké množství obsahují i traviny. Vrstva čerstvé nastýlky navíc vytváří teplo, které svědčí především teplomilné zelenině, jako jsou rajčata či papriky. Dny jsou letos až příliš horké, ale v noci se již ochlazuje.
Sláma a listí izoluje a chrání
Především na záhonech jahod je oblíbená nastýlka ze slámy, která mimo jiné chrání plody před ušpiněním a zahníváním. Poslouží ale i u jiné zeleniny. Má skvělé izolační vlastnosti, chrání půdu před tepelnými výkyvy a rovněž má tlumící efekt tam, kde do záhonů často vstupujeme. Neměla by se na půdu pokládat brzy zjara, protože by bránila jejímu prohřátí. Ovšem v létě je nastýlání slámou ideální. Slimákům se přes její suché ostré hrany špatně leze. Slámu může nahradit rovněž listí - výhodo je, že se obvykle urodí i na naší zahradě a neobsahuje zbytky pesticidů. Zvláště v letech jako je současné, kdy kvůli suchu hrozí nedostatek sena i slámy, je každý list cenný.
Oblázky lahodí oku
Oblázkové a štěrkové záhony pěkně vypadají a jsou nenáročné na údržbu. Kameny akumulují teplo a svědčí například středomořským aromatickým bylinkám jako je levandule, oregano, šalvěj. Na záhoně pokrytém štěrkem pěkně vypadají netřesky, rozchodníky a další sluncemilné trvalky, použít jej samozřejmě lze i pro jiné rostliny. Vrstva kamínků brání v růstu plevelům, dokonalou bariéru pak utvoří v kombinaci s netkanou textilií (ta však brání odnožování rostlin a jejich šíření pomocí oddenků a kořenů, pokud ji na vhodných místech neprořízneme). Oblázky a štěrk různých barev můžeme použít na jakékoli okrasné a dokonce i zeleninové záhony (které s využitím barevných odrůd mohou působit dekorativně také). Ideální jsou rovněž do kamenných koryt a velkých nádob, ve kterých pěstujeme aromatické bylinky nebo skalničky. Velká výhoda oblázků je jejich trvanlivost, a výtečně poslouží v čase nedostatku slámy a trávy. Sice neobohatí půdu o živiny, ty však můžeme dodat s kompostem a rostlinnými výluhy či zkvašeným drůbežím trusem a hnojem.
Kůra a štěpka v okrasné zahradě
Mulč pocházející z borky stromů a dřevěná štěpka jsou dnes nejčastěji využívaným mulčem v okrasných zahradách. Do zeleninových záhonů se tento materiál nehodí, protože může půdu okyselovat. Při pěstování hortenzií nebo rododendronů je tato jeho vlastnost naopak žádoucí. V trvalkových záhonech se osvědčila spíše drcená a kompostovaná kůra, nežli štěpka, které podebírá z půdy dusík, což nesvědčí ani trvalkám, zvláště mladým výsadbám. Nevýhodou je vyšší cena, na pile vyjde levněji nežli v pytlích v zahradnictví. Pomocí štěpkovače si štěpku můžeme i sami vyrobit, například z prořezaných větví větví. Drahé a výkonné štěpkovače, které si poradí i se silnějšími větvemi, lze zapůjčit.