Čerstvý kopr či bazalka je se skleníkem skutečností i v chladném podzimu.

Nenechte skleník zahálet ani na podzim

V listopadu finišují práce souvisejí s přípravou zahrady na zimní odpočinek. Jenže skleník nechat prázdný, to by byla velká škoda. Můžeme jej různorodě využít, od pěstování rychlené zeleniny s krátkou vegetační dobou až po zimování náročnějších druhů okrasných rostlin.

Skleník je škoda ponechat prázdnýSkleník je škoda ponechat prázdnýAutor: Archiv ireceptar.cz

Pokud se rozhodneme pro pěstitelské využití skleníku i v podzimních či zimních měsících, neměli bychom v rámci podzimní péče, aplikovat chemické přípravky, především pak dýmovnice k dezinfekci. Jsou jedovaté, zničí veškerou vegetaci uvnitř skleníku a po provedení tohoto kroku údržby musíme vyčkat minimálně tři týdny, než vyprchají zbytky tohoto přípravku, pak teprve přistoupíme k jeho opětovnému využívání.

Insekticidy a další prostředky, sloužící ke zlikvidování škůdců a zárodků chorob, použít můžeme, ale lepší je to ve velmi omezené míře. Přece jen každý z nás touží mít vypěstovanou kvalitní zeleninu, neobsahující žádné zbytky chemie, jejíž účinky na lidský organismus jsou v poslední době minimálně diskutabilní.

Pěstování rychlené zeleniny

V nevytápěném skleníku vysejeme v průběhu listopadu ledový salát, ředkvičky, rukolu nebo kozlíček polníček, zvláště ten je v moderní kuchyni velmi oblíbený pro svoji jemnou chuť a tak se výborně hodí k různým pokrmům, především pak k masům všeho druhu a s rukolou jej často můžeme vidět v zeleninových salátech, fungujících jako vitaminová bomba v tradičních podzimně-zimních chřipkových obdobích.

Čerstvý kopr či bazalka je se skleníkem skutečností i v chladném podzimu.Čerstvý kopr či bazalka je se skleníkem skutečností i v chladném podzimu.Autor: Jaromír Malich / Foto

Všechny tyto druhy jsou nenáročné na pěstování, ale lépe se jim daří na mírně záhřevných půdách, podporující dobrý a zdravý růst. Před vysetím ale nepoužíváme chlévský hnůj pro svůj velmi vysoký obsah dusíkatých sloučenin, k zarytí použijeme nakrátko posekanou trávu s listím, což při rozkladu zajistí nejen dostatek živin, ale i potřebnou výhřevnost půdy.

Pokud pěstujeme papriky venku v nádobách a jednotlivé keříky mají stále ještě nedozrálé plody, přesuneme je právě do skleníku, kde nám spolehlivě dozrají. Ale pozor, před přesunem musíme rostliny důkladně zkontrolovat na škůdce a choroby, abychom si je nezavlekli do skleníku a neohrozili tak ostatní rostliny, které zde pěstujeme nebo přezimujeme.

Zvláštní pozornost musíme věnovat zálivce, neboť v době, kdy je doba slunečního svitu již kratší, většina rostlin nepotřebuje k přežití nebo růstu velký příděl vody, snažíme se zalévat střídmě, aby nedošlo k poškození kořenového systému.

Zimování letních krásek z terasy

Řada z nás používá v zimě skleník k přezimování nejrůznějších nádobových rostlin. Pokud ani za hlubších mrazů neklesá uvnitř teplota pod bod mrazu, můžeme tady přezimovat nejen podzimní chryzantémy, ale i třeba pelargonie (muškáty) a jiné méně náročné krásné kvetoucí rostliny.

Skleník může být i bezvadným dočasným útočištěm náročnějších rostlin.Skleník může být i bezvadným dočasným útočištěm náročnějších rostlin.Autor: Jaromír Malich / Foto

Právě u muškátů je zbytečné, abychom je i s celým kořenovým balem vyhazovali na kompost. Silné rostliny, které bez problému přezimují, příští rok pokvetou ještě bohatěji. Například hortenzie nebo fuchsie přezimujeme v nevytápěném skleníku jen do té doby, než přijdou mrazy, pak je raději přesuneme do zimní zahrady či sklepa, kde nehrozí, že nám mrazy rostliny poškodí.

Akční letáky