Pěstování okurek je jednoduché, neboť mají velká semena, se kterými se dobře pracuje, navíc si udržují dlouhodobou klíčivost, uvádí se až deset let. Dokonce se traduje, že čím je osivo starší, tím lépe klíčí. Staří zahradníci nosili semena okurek v kapsičce u košile, tedy na srdci, a věřili, že pak nejen dobře vyklíčí, ale okurky také dobře porostou a budou zárukou velké sklizně. Někdy semena balili do vlhkých hadříků, kde je nechávali přes noc. To ale v současné době není vhodné, pokud je osivo mořeno proti houbovým chorobám.

Nakládačky, nebo salátovky?

Okurky se dají rozdělit na tři základní typy – hadovky, salátovky a nakladačky. Hadovky potřebují skleník či fóliovník, a jsou dlouhé, polodlouhé nebo krátké. Polní salátovky lze pěstovat poměrně snadno, na rozdíl od hadovek rostou na poli, nejsou náročné na teplo a odolávají i výkyvům počasí. Vyznačují se příjemnou okurkovou vůní a chutí. Mezi nejpěstovanější patří nakládačky. Jsou chutné, v současné době geneticky nehořké, a mají převahu samičích květů. Odrůdy s jemnou bradavičností se hodí do teplejšího klimatu, hruboostné odrůdy jsou vhodné do drsnějších podmínek, protože lépe regenerují a nejsou tak citlivé na výkyvy počasí, především teplot.

Nejmenším nakládačkám se říká svačinky, protože jsou dlouhé asi 12 cm a vejdou se do svačinových krabiček. Mají vynikající chuť a jsou určeny pro mlsné dětské jazýčky.

Podle čeho vybírat?

Odrůdu vybíráme zejména podle klimatických podmínek v místě pěstování. Zkušenosti z posledních let ale ukazují, že klima se zřejmě opravdu pozvolna otepluje, a tak je možné vyzkoušet odrůdy jemnoostné i v chladnějších oblastech. Pokud budeme nakladačky pěstovat ve skleníku, vždy použijeme odrůdy partenokarpické, které plodí bez opylení. Vyhneme se tak zklamání, protože odrůdy bez této schopnosti, mívají málo plodů, i když bohatě kvetou.

Kdy začít vysévat?

Pokud se zaměříme na venkovní okurky, ať salátovky či nakládačky, je třeba si včas rozmyslet, že jsou teplomilné a již při 5 °C a méně mohou být podchlazené, což vede k horšímu růstu a menší plodnosti. Pro přímý výsev je vhodný konec dubna až začátek května. Důležité je, aby semena nebyla dlouho v chladné půdě, protože by se mohla poškodit nebo být napadena drátovci již ve fázi bobtnání. Ve sluncem prohřáté vlhké půdě vyklíčí za 5 dní. Pokud vyséváme přímo do půdy koncem dubna, je ověřeno, že se první klíčky objeví kolem 20. května. Výhodou přímého výsevu je, že se rostlinky otuží a tím pádem lépe snesou případné ochlazení koncem května.

Předpěstování, nebo přímý výsev?

Záleží na množství. Předpěstování oceníme při menším záhonu, kdy nepotřebujeme tolik sazenic a tedy ani kelímků, do kterých vysadíme semena. Při větším množství by mohl být problém i s prostorem, kam je postavíme, takhle je můžeme dát třeba na okenní parapet. Pro rozměrnější záhon nebo políčko je lepší přímý výsev.

Kouzelná textilie

Stále častěji se na záhony používá černá netkaná textilie, která díky tomu, že udržuje stálou teplotu, brání prorůstání plevelů a dobře propouští vodu, urychluje nástup do plodnosti až o dva týdny. Okurky navíc zůstávají čisté i za deštivého počasí. Fólie bývá široká 160 cm, rozložíme ji na předem připravený záhon a k zemi ji připevníme speciálními kolíky, případně jí zahrneme okraje zeminou. Prostředkem fólie natáhneme provázek, podle kterého ve vzdálenosti asi 40 cm od sebe prořízneme otvory ve tvaru kříže (nevyřezáváme kruhové ani jiné tvary). Do otvorů vyséváme velmi mělce (2 cm) dvě až tři semena, která mírně zatlačíme a zahrneme. Semena předem nemočíme, vyklíčí asi za 14 dní a malé rostlinky se tak objeví až po zmrzlých. Pro výsev je ideální začátek května, pokud mladé rostlinky vysadíme koncem dubna, můžeme počítat se sklizní již koncem června až začátkem července.

Dobré rady

  • Okurky nejlépe rostou při teplotě 20–24 °C a rovnoměrné vlhkosti.
  • Nejčastějšími škůdci skleníkových okurek jsou svilušky. Zárukou zdravých rostlin jsou pouze včasný postřik nebo vysazení predátorů (dravých roztočů).
  • Osivo hadovek patří mezi nejdražší, proto se vyplatí nakupovat uváženě, nejlépe tolik semen, kolik rostlin budeme potřebovat, v 1 g osiva je přibližně 30 semen.