Dřín obecný (Cornus mas)
Dřín je vyšší, zvolna rostoucí keř. Již na podzim můžeme na větvičkách pozorovat kulatá poupata, která čekají na první delší bezmrazé období koncem zimy. Jednotlivé, nevelké květy jsou sdruženy do kulovitých květenství. Je jich nakonec tolik, že vytvoří zlatou záplavu. Temně červené plody, asi 3 cm velké, zrají koncem srpna a brzy opadávají. Uvnitř je jediná velká pecka. Plody dřínu je vhodné rozvařit a propasírovat. Dřín je typickým druhem naší teplomilné květeny, při pěstování je nenáročný. Množit lze i výsevem, ale vzcházení semen je zdlouhavé.
dřín, plody, bobule
Meruzalka zahradní (Ribes aureum)
Meruzalka zlatá je známá kmenotvorná podnož pro stromkový angrešt. Z ní pochází jen trochu prošlechtěná meruzalka zahradní, což je do dvou metrů vysoký, krásně žlutě kvetoucí keř. Bobule se objevují až v srpnu. Jsou černé, lesklé, kulaté. Bohužel na nich často ulpívá zaschlý kalich. Jsou značně kyselé, ale lze je snadno podrtit a připravíte z nich velmi kvalitní rosol. Pěstování je stejné jako u rybízu, keř lze množit letním řízkováním.
Meruzalka zahradní, plod, bobule
Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia) a Muchovník Lamarckův (A. × lamarcki)
Prodává se často a pod různými názvy, například jako indiánská borůvka či Amelanchierova borůvka, ovšem s borůvkou nemá botanicky nic společného. Keř doroste do výšky někdy až 4 m, do šíře podstatně méně. Je hustě větvený, oválné listy se na podzim barví skoro až do červena. V dubnu či květnu upoutá bílými květy. Pro zahradnické použití byly vzájemně prokříženy druhy pocházející ze Severní Ameriky. Odrůdy mají v červnu a červenci plody až 12 mm velké, černé, šťavnaté, neutrální chuti. Úroda je velká, plody však nedozrávají najednou. Využití v kuchyni je všestranné včetně lisování šťávy a sušení. Jde o nenáročnou samosprašnou dřevinu, vyžaduje jen dostatek prostoru a omezený řez.
muchovník, plody, větev
Růže jablíčkonosná (Rosa villosa, syn. R. pomifera)
Tento druh růže kvete světle růžově, podobně jako u nás běžně rostoucí růže šípková. Hlavní rozdíl spočívá v plodech. Růže jablíčkonosná má šípky kulaté, asi 3 cm velké a značně dužnaté. Na keři se objevují již v srpnu a brzo opadají. Pro sušení jsou nevhodné, ale lze z nich připravit protlaky. Keř je asi 1,5 m vysoký, pěstování je docela nenáročné. Rozmnožit jej můžete řízkováním během léta.
růže jablíčkonosná, plody, bobule
Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschaticum)
Naleznete i pojmenování kamčatská či čukotská borůvka. Nepříliš bujně rostoucí keř do výšky 1,5 metru je stejně tak i široký. Listy jsou našedlé, květy nevýrazné. Tato ovocná dřevina je zajímavá především tím, že její plody zrají ještě dříve než první jahody. Jsou dužnaté, modré a dlouhé asi dva centimetry. Chuť je nakyslá a většinou nahořklá. Plody jsou pod listy, zrají velmi postupně, proto je sběr obtížnější. Keř nemá s borůvkou nic společného, nevyžaduje rašelinu. Místo pro pěstování ovšem musí být rovnoměrně vlhké. Dřevina je cizosprašná, je proto třeba vysadit pohromadě více odrůd.
Zimolez kamčatský, bobule, plody
Jedlé jsou i dužnaté plody některých keřů, které se na našich zahradách již dlouho pěstují jako okrasné. Jedná se například o hloh peřenoklaný (Crataegus pinnatifida), kdoulovec nádherný (Chaenomeles superba) nebo mahónii cesmínolistou (Mahonia aquifolium). Chutí však nevynikají. Zajímavější sklizeň získáte, když se zaměříte na méně obvyklé odrůdy běžně pěstovaných druhů. Třeba na bílý rybíz, fialové maliny či měsíční jahody.
Rady do zahrady
- Z méně známého drobného ovoce si můžete vytvořit samostatnou část zahrady. Vhodné místo naleznete třeba na okraji její okrasné části, neboť mnohé tyto druhy pěkně kvetou. Při výsadbě zohledněte konečnou výšku keřů – vysoké umístěte dozadu.
- Zvlášť připravte místo pro kyselomilné kanadské borůvky, brusinky a klikvy. Tyto rostliny se velmi hodí jako doplněk k rododendronům nebo vřesům.
- Květy mnoha méně známých ovocných dřevin jsou lákadlem pro včely, což jistě potěší včelaře.
- Keře je vhodné doplnit o jarní byliny. Zvláště se k tomu hodí jaterníky, prvosenky, sněženky, ladoňky, ladoničky, čemeřice, krokusy, talovíny, dymnivky či sasanky.
- Plody mnoha těchto keřů jsou také příjemným zpestřením ptačího jídelníčku. Může se tak stát celkem náhle. Jakmile se najde první ptačí odvážlivec, který ochutná, ostatní se přidají a sklidí velkou část úrody, ne-li všechnu.
Autor je botanik. Již celá desetiletí se věnuje výzkumu a pěstování rostlin ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, jehož součástí je i mimořádně inspirativní, veřejnosti přístupná Dendrologická zahrada. Více na Dendrologickazahrada.cz
Rozhovor s Markétou Vlčkovou, lékařkou a členkou České mykologické společnosti, si poslechněte v podcastu iReceptář do ucha přímo TADY:
Související články
titulka, časopis, Receptář
Zdroj: časopis Receptář
