Trvalky jsou ideální pro všechny, kteří nemají na okrasnou zahradu přebytek času a dávají přednost trvalé, nenáročné a přirozené kráse. Nabízí se ohromné množství druhů. Kromě notoricky známých trvalek mohou na zahradě prokázeát skvělé služby i květiny téměř neznámé. Stojí za to je vyzkoušet! Přinášíme tipy na dva málo známé druhy.

Rohovec, trvalka s modrými květy

Rohovec nebo též olověnec (Ceratostigma plumbaginoides) je nepříliš nápadná, ale velmi užitečná trvalka, která nám pomůže v zahradě zakrýt holá nebo špatně přístupná místa, jakými jsou třeba svahy nebo břehy či skalky. Drobné, výrazně modré, později až fialové květy rohovce vyniknou zejména ve větších plochách. Vyrůstají v okolíku na konci i po celé délce lodyhy a rozkvétají v době, kdy ostatní květiny už kvést přestávají. Zato kvetou od srpna až do prvních mrazíků.

Rohovec však zdobí nejen květy, ale i množstvím drobných listů, které se na podzim vybarvují do zajímavého hnědočerveného odstínu.

Tip pro přirozenou ochranu: Nadzemní části necháváme přes zimu nesestřihnuté, poslouží jako přirozená ochrana proti mrazu. Teprve po jarních mrazících je sestřihneme až k zemi.

  • Rostlinám se nejlépe daří na slunném až polostinném stanovišti.
  • Potřebují výhřevnou, propustnou, nepříliš výživnou vápenitou půdu.
  • Snadno se rozmnožují dělením, nejlépe na jaře.
  • Ve vyšších polohách je na zimu zakrýváme chvojím, slámou, listím.

Dvojostice, vysoká i nízká květina

Zajímavé trvalky kvetoucí nápadnými, tmavorůžovými květy se pěstují především jako skalničky, ale krásně se vyjímají i na květinových záhonech. Dnes je známo 14 druhů těchto půvabných okrasných květin. V našich zahradách se nejčastěji pěstuje dvojostice Delavayova a dvojostice Maireiova.

  • Dvojostice vyžadují slunné až polostinné stanoviště.
  • Krása květů je trvanlivější v závětří.
  • Dobře rostou v propustné, živné vápenitou půdu a dostatek vláhy.

Dvojostice Delavayova (Incarvillea delavayi) pochází ze západní Číny a Tibetu. Stvoly jsou vysoké až 60 cm, tmavozelené listy jsou až 40 cm dlouhé, lichozpeřené. Od června do července rozkvétá až deset velkých růžovočervených zvoncovitých květů se žlutým jícnem. Květy přímo svádějí k řezu, ve váze brzy vadnou.

  • Otužilá trvalka, která dobře snáší naše zimy, ale je choulostivá na trvalé mokro, zvláště v období vegetačního klidu.
  • Potřebuje propustnou půdu a na zimu přykrývku z chvojí nebo jiného suchého materiálu.

Dvojostice Maireiova (Incarvillea mairei) je jen 10-30 cm vysoká a kvete zhruba o dva týdny dříve, než předchozí druh. Její květy jsou větší, mají sytě karmínovou barvu, je jich však méně. Ochranu proti zimnímu mrazu potřebuje důkladnou.

Dvojstice rozmnožujeme nejlépe semínky

Množení dvojstic dělením je obtížné, protože jejich křehké kořeny se snadno lámou. Mnohem lepší je množení semeny.

  • Vyséváme je na jaře do pařeniště.
  • Po vytvoření prvních dvou až tří lístků rostlinky opatrně vyzvedneme ze země, abychom nepoškodili křehké řepovité kořínky a přesadíme je do květináčků.
  • Rostlinky s květináči zapustíme do pařeniště, kde je ošetřujeme až do jara příštího roku.
  • Poté je můžeme i s kořenovým balem přesadit na trvalé stanoviště do hloubky asi 8 centimetrů.

Pěstování dvojstic ze semen si tedy žádá trochu trpělisvosti, ale tyto trvalky se za ni bohatě odmění. Na jednom místě poté vydrží kvést po mnoho let.

Pro Receptář Václav Jabůrek, foto autor