Málokdo ví, že existují i vodní kapradiny – těm klasickým se totiž ve většině případů vůbec nepodobají. Jedná se většinou o drobnější, méně nápadné avšak velice zajímavé povodní, plovoucí i bahenní rostliny, které mohou ozvláštnit vodní plochu či břehy našich zahradních jezírek.
Nepukalka (Salvinia natans)
Tato kapradina se vznáší na vodní hladině. Mezi zahrádkáři a akvaristy je hojně rozšířená, avšak většina lidí netuší, že patří mezi kapradiny. Pěstování je nenáročné, rostlina se poměrně rychle rozrůstá po hladině jezírka:
- Pokud budeme nepukalku pěstovat celoročně venku, samotné rostliny odumřou a zimu přečkávají pouze v podobě tzv. sporocyst – útvarů obsahujících výtrusy, usazených na dně, z nich se na jaře tvoří nové rostlinky nové.
- Pokud ji chceme zachovat ve vegetačním stavu celoročně, přemístíme ji, dříve než začnou teploty klesat pod 0°C, z jezírka na vhodné místo domů (prostory kde je dostatek světla a teploty se pohybují kolem 5-15°C).
Nepukalku koupíme ve větších zahradnictvích nebo akvaristikách. Vykytuje se i v naší přírodě, zde je však vzácná a chráněná.
Míčovka (Pilularia globulifera)
Bahenní až vodní kapradina rozšířená v mírných pásmech celého světa, u nás v současnosti ve volné přírodě již zřejmě vymřela. Plazivé oddenky jsou dlouhé kolem 50 cm, vlasovité listy 3–10 cm, v mládí na konci spirálovitě stočené.
- Je vhodná k osazení bahnitých břehů a mělčin. Množí se snadno dělením trsů.
Azola (Azolla)
obrázek z archivu ireceptar.cz
Rod původem tropických oblastí Asie, Ameriky a Afriky. Drobná, jednoletá, na hladině plovoucí kapradinka. Má krátké stonky, drobné lístky a vláskovité kořínky. Na spodu listů jsou vzduchové kapsičky jež rostlinu nadnášejí a v nichž žije symbiotická řasa Anabaena azollae
- Azola se rychle rozrůstá, je vhodná na hladinu větších i menších jezírek i samostatných nádob.
- Nejčastěji se pěstují dva americké druhy – A. caroliniana a A. mexicana.
- Zimu u nás venku většinou nepřežijí, přezimujeme ji v akváriu v teplotách nad 0˚C.
Marsilka (Marsilea qadrifolia)
Obojživelná kapradina vzhledem připomínající jetelové čtyřlístky, s tenkými plazivými stonky, kterými se šíří do okolí. Na bázi listových řapíků tvoří sporokarpy („plody“ s výtrusy). Pochází z teplejších částí střední a jižní Evropy a Asie
- Ozdobí stále vlhké břehy i mělké zátočinky jezírka, hodí se i do zahradní mokřiny nebo samostatných nádob s vodními rostlinami.
- Kořeny kotví v půdě, potřebují písčitý až hlinitopísčitý substrát.
- Marsilku můžeme rozmnožovat dělením trsů.
Pro Receptář Martin Zoun