Dušan Nesrsta z odboru Národního odrůdového úřadu v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, který se mimo jiné zabývá i odrůdovou skladbou jádrovin a jejich vlastnostmi již přes dvacet pět let.
Dušan Nesrsta z odboru Národního odrůdového úřadu v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském
Při zakládání nového sadu či při výměně nových stromů za staré stojíme vždy před otázkou, jaké odrůdy vybrat, aby se jim v naší zahradě dařilo a my sklízeli kvalitní, chutné ovoce. Na odpověď jsme se zeptali zkušeného odborníka.
Pěstovat nebo nepěstovat staré odrůdy jabloní a hrušní? A je stejná situace u obou druhů?
Než se rozhodneme, je třeba zvážit, k jakému účelu danou odrůdu vybíráme. Pokud chceme mít sbírku odrůd zajímavou třeba tvarem plodů a nejde nám tolik o jejich kvalitu, můžeme sáhnout i do starších odrůd. Ty mohou splňovat takové vlastnosti, jako jsou chuťová variabilita, barevnost, tvarová rozmanitost, rozdílná uchovatelnost plodů a také přirozená odolnost vůči chorobám, zejména strupovitosti nebo padlí jabloně. Jestliže ale budeme chtít produktivní, kvalitní sad, je třeba zvolit osvědčené postupy, které jsou založené na kombinaci vhodných podnoží s novějšími odrůdami.
Které konkrétní odrůdy jabloní a hrušní si vlastně máme pod pojmem „stará odrůda“ představit?
Sortiment, který není současný. Jsou to tedy původní odrůdy, které byly objeveny v rozmezí od 19. století až do poloviny 20. století. Všechny lze rozdělit na tržní a ostatní. „Nové odrůdy“ potom vznikly z křížení těchto původních odrůd. To bylo buď řízené, tedy účelové, nebo náhodné, to jest spontánní a přirozené.
Často se říká, že takzvané staré odrůdy jsou prý chuťově lepší než ty nové. Co si o tomto tvrzení myslíte?
Chuťově lepší není ten správný výraz, jsou spíše rozmanité. Proto některé typické chutě dnes v sortimentech nenajdeme (např. kmínové, anýzové, kořenité, banánové, malinové, renetovité atp.). Jsou zkrátka zkombinované křížením více odrůd. Těch chutí je mnoho. U hrušek a jablek jich podle klasifikace známe dvakrát devět, to znamená podle sladkosti a kyselosti: 1. kyselá, 2. slabě kyselá, 3. navinulá až kyselá, 4. slabě navinulá, 5. sladce navinulá, 6. navinule sladká, 7. nasládlá, 8. sladká, 9. velmi sladká. Chuť rozlišujeme podle celkového dojmu 1. odporná, 2. podřadná, 3. trávovitá, 4. fádní, 5. průměrná, 6. lepší, 7. dobrá, 8. chutná, 9. výtečná, harmonická, ale mohou být i jiné. Záleží, jaká skupina konzumentů je hodnotí.
Clappova – letní, nenáročná odrůda
Řada zahrádkářů chce tyto staré odrůdy jabloní (či hrušní) pěstovat, ale stěžují si, že je nemohou sehnat. Proč nejsou k mání?
Problém je ve výchozím rozmnožovacím materiálu, který je za tu řadu let degenerovaný nebo se nedochoval v požadovaném zdravotním stavu. Prostě staré odrůdy se přestaly postupně pěstovat, vymizely. Proto je dnes v zahradnictvích nemají.
Přesto je spousta lidí stále shání.
Podle mě je to generační záležitost. Starší lidé si pamatují více chutí, barevností či tvarů odrůd z mládí, protože stromy pěstovali již jejich rodiče. A třeba z nostalgie tyto odrůdy hledají.
Jak si ale vysvětlujete zájem v generaci dnešních čtyřicátníků?
Možná to souvisí s trendem „návratu ke kořenům“, který je patrný již dlouhou dobu v nejrůznějších oblastech života. Odtud u určité skupiny lidí pramení zájem i o staré odrůdy, přestože s nimi sami nemají žádnou minulou zkušenost. Do jisté míry jde i o módní záležitost.
Vy sám je doporučujete?
Jak kdy a kde, záleží na účelu. Osobně bych raději volil do zahrady nové odrůdy, které jsou jednak snáze dostupné, jednak jsou ověřené pro pěstování v současných podmínkách a prostředí.
Jaká je obecně odolnost těchto starých odrůd k nejrůznějším chorobám a škůdcům? Je jiná než u odrůd vyšlechtěných později?
Pokud vysadíme jakoukoli, tedy i starou odrůdu, na kvalitní registrované a testované podnoži, tak citlivost k příslušné chorobě záleží na vnímavosti odrůdy samotné. Většina starších odrůd je citlivá k napadení strupovitostí, dobrá polovina z nich trpí padlím. Jen u některých se získaná tolerance k chorobám zachovala, čehož se samozřejmě využívá v dalším šlechtění nových odrůd. Platí to zvláště o toleranci ke strupovitosti. Pokud se týká fyziologických poruch, například odolnosti vůči nízkým teplotám, můžeme mít sebelepší mrazuvzdornou odrůdu, ale jestliže ji budeme pěstovat na slabě rostoucí podnoži, velice rychle zajde – zmrzne nebo uschne. Proto se využívá bujnějších, mrazuvzdorných podnoží, třeba A2, MM106, M7. Tím pádem daná odrůda bude růst ve tvaru čtvrt-, polo- nebo vysokokmene. A takové už vydrží mráz i suché prostředí a můžeme je pěstovat v nadmořských výškách od 200 do 700 metrů. Vyšší tvary mají rovněž delší životnost, lépe a více rodí, byť plody jsou jen malé. Právě kvůli delší životnosti jsou vysazeny kolem silnic, v alejích či velkých zahradách. Většinou však plodí střídavě, což bychom změnili, kdybychom je pěstovali na slabě rostoucích podnožích v malých tvarech a s probírkou plodů při přeplození. Dostatečnou závlahou bychom pak eliminovali potíže se suchem.
Záleží také, kdy daná odrůda dozrává?
Je zřejmé, že zimní odrůdy ve vyšších nadmořských výškách nedozrávají. Tam se hodí jen letní a podzimní odrůdy.
Mohl byste charakterizovat odrůdy, ať už staré nebo nové, které považujete za vhodné a perspektivní k pěstování a proč?
Měly by to být odrůdy středně bujně rostoucí, které lze ovlivnit ve vzrůstu podnožemi. Především u hrušní by mělo být ověřeno, že na příslušné podnoži budou dobře růst. Dužina plodů by měla být chutná a šťavnatá, s vyváženým poměrem kyselin a cukrů, tenkou slupkou a s delší dobou skladování. Rozhodně preferuji odrůdy vyšlechtěné pro naše tuzemské pěstitelské podmínky; může to být jak letní, tak podzimní nebo zimní odrůda. Z hrušní upřednostňuji méně náročné a zajímavé, mezi něž patří Clappova, Isolda, Morava, Konference, Jana, Bohemica. Z jabloní to jsou Juno, Dima, Selena, Šampion, Rozela, Rubín, Merkur, Angold, Biogolden, Zvonkové, Topaz a Sirius, ze sloupcovitých Rumba a Goldlane.
Jaké jsou nové trendy ve šlechtění?
U jabloní se prosazuje šlechtění odrůd s velkými chutnými kulovitými plody klasicky křížené s tolerantními odrůdami proti napadení strupovitostí. Jiní šlechtitelé se zaměřují na vícečetné křížení rezistentních odrůd, aby získali hybridy s kombinovanou polygenní rezistencí. Takové odrůdy si každý šlechtitelský subjekt právně chrání buď národním šlechtitelským osvědčením v ČR, nebo Odrůdovým právem Společenství v EU. Současný sortiment je více než z 95 % chráněn odrůdovými právy. Odolnost či přímo rezistence vůči napadení strupovitostí je stěžejní cíl dnešní doby.
Máme celou řadu spolehlivých českých odrůd hrušní, které jsou méně vnímavé k houbovým chorobám a jsou chráněné oběma způsoby. Odrůdová práva Společenství EU mají odrůdy Bohemica, Radana a Dicolor, národní šlechtitelské osvědčení v ČR mají David, Dita, Elektra, Jana, Konvert, Manon, Milka a Morava.
onathan – raně zimní, do středních poloh, se středními nároky na fungicidní ošetření
Jaká je dostupnost těchto odrůd?
Nové odrůdy jsou po zapsání do Státní odrůdové knihy ČR plně dostupné. Během zkoušení a prokazování novosti v našem ústavu musí mít udržovatel, tedy většinou šlechtitel, založeno udržovací šlechtění. Z něj má k dispozici očka a rouby pro zájemce, kterými jsou především školkaři z ovocných školek, ale mohou to být i fyzické osoby. Na rozšíření konkrétní odrůdy má samozřejmě velký vliv reklama a také osvěta mezi školkaři. Většina z nich je organizovaná ve školkařském svazu, který je součástí Ovocnářské unie ČR. ÚKZÚZ pravidelně informuje veřejnost o nových odrůdách.
Když se začínající pěstitel rozhoduje, které jabloně nebo hrušně vysadí, podle čeho si má vybírat? S kým by se o tom měl poradit?
Domnívám se, že většina pěstitelů si vystačí s jedním až dvěma stromy, většinou ve tvaru čtvrtkmene na semenáči. Ohledně druhu se stačí podívat po okolí, které ovoce sklízejí sousedé – to je dobré vodítko. Poradí ale i zahrádkářská organizace v daném místě, stejně tak členové Ovocnářské unie. Pěstitelé se také mohou poradit v blízké ovocné školce nebo se obrátit na specialisty v rámci různých výstav a přednášek, jichž se účastníme. Mohou se na nás obrátit také prostřednictvím e-mailu. K tomu, abychom mohli dobře poradit, vždy potřebujeme znát místo výsadby, orientaci terénu, výšku podzemní vody, preferenci chuťové stránky, předpokládanou dobu konzumace a možnosti skladování.
Poskytujete tuto službu i v Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, kde pracujete? Mohou se na vás lidé obracet?
Samozřejmě se mohou obracet na jednotlivé plodinové specialisty, z naší strany jde však o dobrovolnou činnost. Rozhodně doporučuji nejprve se podívat na naše webové stránky (eagri.cz/public/web/ukzuz/portal), kde pěstitelé pod odkazy Odrůdy / Informace o odrůdách naleznou vedle nově registrovaných odrůd polních plodin také seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize a databázi odrůd. V ní se po zadání v oddílu plodina (skupina – ovocné rody a druhy, název plodiny – jabloň) potvrdí vyhledání. Následně se objeví tabulka všech registrovaných a chráněných jabloní včetně podnoží. Obdobně lze vyhledat i další plodiny.
Pěstitelem ovocných stromů jste i vy sám, obhospodařujete dvě menší rodinné zahrady. Které odrůdy pěstujete?
Obecně preferuji ty české, které mají většinou nízké nároky na ochranu proti houbovým chorobám, jsou tedy tolerantní nebo rezistentní. Pokud jde o jabloně, dávám přednost odrůdám navinule sladkým až sladkým, i když i sladce navinulá chuť má své kouzlo. Přednost dávám odrůdám jabloní s delší skladovatelností plodů a současně s větší odolností k houbovým chorobám. Také se samozřejmě občas potýkám s padlí, odstraňuji ho převážně mechanicky, to znamená, že napadené listy a výhony vylamuji v místě nově narůstajícího letorostu.
Mohl byste na závěr poradit čtenářům Receptáře, jakou mají zvolit strategii boje se škůdci?
Ovlivnit škůdce nelze, je třeba s nimi počítat každoročně. Vyvíjejí se a škodí podle toho, jestli mají nebo nemají vhodné klimatické podmínky. Můžeme je sledovat, můžeme je zmást, ale vždy a každý rok v několika vlnách je musíme cíleně likvidovat. Současně platí, že uvolněné místo po některém zlikvidovaném škůdci obvykle hned vzápětí zaujme nový druh, i když zatím jen v malém počtu jedinců. Ti jsou zpočátku méně zajímaví, významně škodit začnou až za několik let, kdy jejich populace vzroste. Proto se nevyplatí nějaký postřik vynechat. Na našem webu existuje odkaz na rostlinolékařský portál, kde stačí zadat pěstovanou plodinu. Tam si každý najde, co jí škodí, kdy a jaký přípravek použít proti škodlivému organismu (eagri.cz/public/app/ srs_pub/fytoportal/public).
PŮVODNÍ ODRŮDY A JEJICH DŘÍVĚJŠÍ ROZDĚLENÍ
Lze je rozdělit podle významu: tržní, ostatní, méně významné a málo známé. Ty tržní podle velikosti, respektive podle nejmenšího příčného průměru plodu na velké (65 mm), střední (60 mm) a malé (55 mm), ostatní na místní (krajové), jako jsou například Antonovka, Jadernička moravská, Krasokvět žlutý, Malinové Holovouské, Signe Tillisch, Strýmka a další.
Mezi tržní a velké řadíme třeba Albrechtovo, Banánové zimní, Boskoopské, Croncelské, Gaskoňské šarlatové, Grávštýnské, Kmínová (Kanadská) reneta či Smiřické vzácné. Mezi středně velké Breuhahnovo, Golden Delicious, Jonathan, Matčino, Oldenburgovo, Parména zlatá zimní, Red Delicious, Vilémovo, Wagenerovo, Wealthy, Zvonkové. K malým patří Coxova zlatá reneta, Panenské české, Worcesterská parména a další.
U hrušní je to podobné. Jen některé původní se pěstují stále a často je najdeme v sortimentech i dnes. Z tržních bych jmenoval Avranšská, Boscova lahvice, Clappova, Děkanka Robertova, Drouardova, Grosdemange, Hardyho, Charneuská, Jeanne d´Arc, Konference, Lucasovo, Pařížanka, Solanka, Williamsova a z ostatních Červencová, Lepinova, Koporečka, Křivice, Madame Verté, Salisburyova, Šedá zimní či Špinka.
Albrechtovo – podzimní, do všech poloh, se středními nároky na fungicidní ochranu
STARÉ ODRŮDY JABLONÍ
- Albrechtovo – podzimní, do všech poloh, se středními nároky na fungicidní ochranu, konzumní zralost září, navinulá až kyselá, aromatická chuť
- Banánové zimní – pozdně zimní, do teplých a středních poloh, se středními nároky na fungicidní ochranu, konzumní zralost prosinec až duben, navinule sladká, banánová chuť
- Gaskoňské šarlatové – podzimní, do všech poloh, s minimálními nároky na fungicidní ochranu, konzumní zralost říjen až prosinec
- Jadernička moravská – zimní, do všech poloh, se středními nároky na fungicidní ochranu, konzumní zralost listopad až leden, sladce navinulá, aromatická chuť
- Jonathan – raně zimní, do středních poloh, se středními nároky na fungicidní ošetření, konzumní zralost prosinec až leden, nasládlá, aromatická chuť
- Smiřické vzácné – raně zimní, do teplých a středních poloh, se středními nároky na fungicidní ochranu, konzumní zralost prosinec až leden, sladce navinulá chuť
- Zvonkové – pozdně zimní, vhodné do teplých a středních poloh se středními nároky na fungicidní ošetření, konzumní zralost leden až březen, kyselá, aromatická chuť
Selena – náhrada za odrůdu Prima
NOVÉ ODRŮDY JABLONÍ
- Biogolden – náhrada za Golden Delicious, zimní, do všech poloh, bez nároků na fungicidní ošetření, konzumní zralost prosinec až únor, navinule sladká až sladká, aromatická chuť
- Dima – univerzální odrůda, letní, do všech poloh, s minimálním fungicidním ošetřením, konzumní zralost v srpnu, sladce navinulá chuť
- Rozela – univerzální odrůda, raně zimní, do všech poloh, s minimálním fungicidním ošetřením, konzumní zralost prosinec až únor, nasládlá, aromatická chuť
- Selena – náhrada za odrůdu Prima, raně zimní, vhodná do všech poloh s minimálním fungicidním ošetřením, konzumní zralost listopad až prosinec, nasládlá chuť
- Sirius – náhrada za Golden Delicious, pozdně zimní, vhodná do všech poloh s minimálním fungicidním ošetřením, konzumní zralost prosinec až březen, navinule sladká, aromatická chuť
Clappova – letní, nenáročná odrůda
STARÉ ODRŮDY HRUŠNÍ
- Clappova – letní, nenáročná odrůda, do všech poloh, nasládlá chuť
- Červencová – letní, nenáročná do všech poloh, sladká chuť
- Grosdemange – zimní, náročná, do teplých a středních poloh, navinule sladká chuť
- Konference – podzimní, nenáročná odrůda, do všech poloh, sladká chuť
- Šedá zimní – raně zimní, nenáročná, do teplých a středních poloh, navinule sladká chuť
Bohemica – pozdně zimní, nenáročná, do teplých a středních poloh
NOVÉ ODRŮDY HRUŠNÍ
- Bohemica – pozdně zimní, nenáročná, do teplých a středních poloh, navinule sladká chuť
- Isolda – podzimní, nenáročná, do všech poloh, nasládlá chuť
- Jana – raně zimní, nenáročná, do všech poloh, sladká chuť
Titulka Receptář
Zdroj: Časopis Receptář
