Česnek sázíme obvykle na záhony ve staré síle, tedy po hnojené předplodině. Tak má dostatek živin, přímo ho organicky nehnojíme. V osevním postupu dbáme na dostatečný odstup od předchozího pěstování česneku i od jiných příbuzných cibulovin (cibule kuchyňské, šalotky apod.), který je prevencí před napadením chorobami. Půda má být odplevelená, čistá a v dobrém strukturním stavu.
Se sázením počkáme, až půda vychladne
S výsadbou česneku není třeba spěchat. V současné době se doporučuje sázet česnek spíše později, až když je půda dostatečně studená, abychom předešli rozvoji houbových chorob. Ve vyšších polohách tak lze vysazovat na konci října, jinak většinou sázíme až v průběhu listopadu. Sortiment rodinných a krajových odrůd sázíme v gengelských podmínkách většinou počátkem nebo v průběhu první půle listopadu. Pokud jsou zimy teplé a půda není zamrzlá, jako je tomu v posledních několika letech, lze česnek sázet i v prosinci, někdy dokonce až na Vánoce či na Silvestra. S pozdními termíny výsadby stoupá ovšem nebezpečí, že půda náhle zamrzne nebo napadne sníh a výsadbu znemožní. Při příliš časné výsadbě hrozí, že česnek vzejde již na podzim a může ho poškodit holomráz.
Stroužky loupeme až těsně před sázením, vybíráme dobře vyvinuté, zdravé a větší česnekové cibule s odrůdově typickými znaky, jako jsou barva, počet stroužků a podobně. Nepoužíváme nemocné, netypické nebo příliš malé česneky.
Deformovaná hlavička (vpravo), kde byl stroužek zasazen obráceně
Dbáme na správné postavení stroužků, sázíme je vždy ploškou (tzv. podpučím) dolů a špičkou nahoru. Stroužek sice roste, i když je položený na bok nebo dokonce obráceně, ale dá mu to více práce a sklízené česnekové cibule jsou pak pokřivené nebo i menší. Stroužky zapichujeme prsty do země do vyznačených řádků, sázíme je dostatečně hluboko, na lehčích půdách obecně hlouběji, na těžších mělčeji.
Osvědčené pěstování
V gengelském pěstování se osvědčila výsadba do řádků vzdálených 30 cm tak, aby šel česnek na jaře po vzejití proplečkovat ruční plečkou a odplevelit. Do řádků a na vzdálenost 10-15 cm od sebe sázíme většinu odrůd, například Východoslovenský, Modrý, Z Miřejovických strání u Litoměřic (dříve Pospa), Záhorský, Z Moravy, Z Hané, Sibiř, Bzenecký paličák, Púchovský zamouralý nebo Od prabábky. Velkým odrůdám, jako jsou Ruský z Lipnice nebo Velký z Dubovan, necháváme až dvaceticentimetrové rozestupy.
V domácím semenaření se česnek rozmnožuje a uchovává pouze vegetativně. Nehrozí tedy u něho nebezpečí křížení mezi odrůdami jako u kvetoucích cizosprašných plodin. Pokud sázíme více odrůd, j vždy je zřetelně označíme a oddělíme tak, aby se nesmíchaly. Na Gengelu označujeme sorty dřevěnou jmenovkou s názvem odrůdy a ponecháváme mezi nimi vždy dostatečný odstup. Podobně důsledně dbáme na označení a oddělení jednotlivých odrůd i při sklizni, sušení, čistění a uložení.
Pacibulky česneku jsou drobné
Množení česneku pacibulkami
Vedle obvyklého sázení stroužků lze využít i sázení pacibulek, které česneky paličáky tvoří v květenství. V jednom květenství je dle odrůdy i přes sto pacibulek, takže lze dosáhnout většího namnožení. Je třeba ovšem počítat s tím, že u většiny odrůd se pacibulky z výsadby v prvním roce pouze zvětší. Získáme z nich tedy jednu větší, na stroužky zatím nedělenou cibuli. Abychom dostali obvyklou dělenou česnekovou hlavičku, musíme ji další rok znovu vysadit. Množení tedy bude trvat dva roky. Plánujeme-li vyzkoušet výsadbu z pacibulek, nevylamujeme na několika rostlinách květy, ale ponecháme květenství s nimi v létě plně vyvinout a vyzrát.
Drobné pacibulky vyžadují při výsadbě zvláště pečlivě a jemně připravenou půdu, navíc bez plevelů. Sázíme opět do řádků 30 cm, v řádku ovšem již přiměřeně hustěji a mělčeji než u stroužků. Pokud pacibulky nestihneme vysadit na podzim, vysázíme je v časném jaře, porostou také.
