Ovádi se trvale drží v čele neoficiálního žebříčku nenáviděného hmyzu. Není se čemu divit. Kdo by se jich nechtěl zbavit? Pokud jste přímo chovateli hospodářských zvířat, především koní, rozhodně ovádům věnujte pozornost. Nepříjemné poletování ováda, jeho bolestivé bodnutí i následný otok po kousnutí stresuje nejen člověka, ale také zvířata. Snižuje jejich užitkovost, způsobuje neklid, způsobuje řadu potíží včetně pestré škály onemocnění.

„U každého škůdce je vždy základním předpokladem úspěšné eliminace dobrá

znalost jeho přirozeného chování, nároků na životní prostředí daného druhu, způsob rozmnožování, zdroje potravy a podobně,“
říká specialistka na nechemickou likvidaci škůdců, Mgr. Jana Kolláriková. Proto si nejprve přibližme základní informace o ovádech. V ČR žije přibližně 60 druhů (celosvětově existuje asi 4000 druhů). Jejich larvy žijí ve vlhkém prostředí (břehy vodních toků, bahno, vlhká půda). Málokdo ví, že ováda – samce vůbec nezajímáme. Živí se totiž šťávou z květů. Krev sají pouze samice, které si nejraději počíhají na hospodářská zvířata a člověka.

Bodnutí je bolestivé, štípnutí svědí a značně otéká. Ovád je přenašeč mnoha onemocnění. Jen pro ilustraci - tularemie, virus koňské infekční anemie a mnohých dalších. Ovád je lákán ke zdroji potravy infračerveným zářením, jednoduše řečeno vidí vyzařované teplo. Nejvíce jej lákají velké kulovité věci, které sálají teplo. Připomínají mu tělo hospodářských zvířat. Jakmile ovád ve svém okolí takovýto předmět zaregistruje, letí k němu, chvíli poletuje kolem a nelze jej odehnat, následně usedne a pokusí se bodnout a sát krev.

Pokud toto všechno víte, máte dobrý základ pro vypořádání se s tímto obtížným hmyzem. Chcete-li si vyrobit vhodnou past připomínající teplokrevného živočicha, je třeba splnit následující požadavky: kulovitý předmět, který dobře absorbuje teplo, umístěte do výšky 1 – 1,5 metru. Měl by být velký ideálně jako břicho hospodářského zvířete (čím větší, tím účinnější

lapač) a rozhodně by měl být umístěn na osluněném místě, aby se nahřál a teplo následně vyzařoval do okolí. Dále je třeba k němu připojit lapač hmyzu – nádobku s vletovým otvorem, která zachytí ováda a neumožní mu ji opustit. Z kulovitého předmětu má ovád jedinou možnost – vletět do lapače. V nádobce lapače postačí dolévat pravidelně mýdlovou vodu, obejdete se bez chemie.

Odbornice ze společnosti Elkill, Mgr. Jana Kolláriková navíc dodává: „Ovád není příliš obratný letec, z místa usednutí se musí odrazit, vzlétnout vzhůru a teprve potom je schopen odletět pryč.“ Proto je vhodné umístit mezi kulovitý předmět a lapač dostatečně velký trychtýř, který neumožní ovádovi uletět. Princip takovéto pasti vychází z přirozeného chování ováda, je-li konstrukčně správně zhotovena, je schopna eliminovat až 95% ovádů v místě! Toto řešení sice není okamžité, ale funkčnost takovéhoto lapače byla ověřena roky používání po celé Evropě. Pokud nejste nadšeným domácím kutilem, a na výrobu si sami netroufáte, lze sáhnout po osvědčené kvalitě a pořídit si například H-trap, lapač ovádů s pokrytím až 10 000 metrů čtverečních plochy.